2Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
3Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
4Èlověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
5Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.