91Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
92Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
93Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
94Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
95Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
96Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
97Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
98Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
99Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
100I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
101Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
102Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
103Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
104Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
Žalmy 119
Žalmy 119:91-104