Skutky apoštolské 10:1-41

¹V Cesareji pak byl jeden muž jménem Kornélius, setník praporu zvaného Italský.

²Byl zbožný a bohabojný s celým svým domem, dával mnoho almužen lidu a stále se modlil k Bohu.

³Ten asi okolo deváté denní hodiny uviděl zřetelně ve vidění Božího anděla, jak k němu přišel a řekl mu: “Kornélie!”

⁴A když na něj upřeně pohlédl, ulekl se a řekl: “Co je, Pane?” A on mu řekl: “Tvé modlitby a almužny vystoupily, aby byly připomenuty před Bohem.

⁵Proto nyní pošli muže do Joppe a nech zavolat Šimona, který má příjmení Petr.

⁶Ten je hostem u jistého Šimona koželuha, který má dům u moře. On ti poví, co máš dělat.”

⁷Když pak ten anděl, který k němu mluvil, odešel, zavolal Kornélius dva své služebníky a jednoho zbožného vojáka z těch, kteří byli vždycky s ním,

⁸a když jim všechno vyložil, poslal je do Joppe.

⁹A druhého dne, když byli na cestě a blížili se k městu, vystoupil Petr okolo šesté hodiny na střechu, aby se modlil.

¹⁰Tehdy dostal hlad a chtěl pojíst. Ale zatímco mu připravovali jídlo, upadl do vytržení.

¹¹A spatřil otevřené nebe a jakousi nádobu, jak sestupuje k němu jako veliká plachta uvázaná za čtyři cípy a spouští se na zem.

¹²V ní byla veškerá čtyřnohá zvířata země i šelmy, plazi a nebeské ptactvo.

¹³Tehdy k němu zazněl hlas: “Vstaň, Petře, zabíjej a jez!”

¹⁴Petr však řekl: “Nikoli, Pane; nikdy jsem přece nejedl nic nečistého nebo poskvrněného.”

¹⁵Tehdy k němu hlas promluvil podruhé: “Co Bůh očistil, ty neměj za nečisté!”

¹⁶To se stalo třikrát a potom byla nádoba znovu vzata do nebe.

¹⁷A když byl Petr sám o sobě bezradný, co by mohlo znamenat to vidění, které měl, hle, ti muži, které poslal Kornélius, se doptali na Šimonův dům a stáli přede dveřmi.

¹⁸Zavolali a ptali se, zda je tu hostem Šimon zvaný Petr.

¹⁹A když Petr přemýšlel o tom vidění, řekl mu Duch: “Hle, tři muži tě hledají.

²⁰Proto vstaň, sejdi dolů a jdi s nimi bez rozpaků, protože já jsem je poslal.”

²¹Petr tedy sešel k těm mužům, které k němu poslal Kornélius, a řekl: “Hle, já jsem ten, kterého hledáte. z jakého důvodu jste přišli?”

²²A oni řekli: “Setník Kornélius, spravedlivý a bohabojný muž, který má dobré svědectví od celého židovského národa, dostal pokyn od svatého anděla, aby tě nechal zavolat do svého domu a vyslechl tvá slova.”

²³Pozval je tedy dovnitř a pohostil. A druhého dne Petr vstal a odešel s nimi a někteří bratři z Joppe šli s ním.

²⁴Druhého dne pak přišli do Cesareje. Kornélius je očekával a svolal své příbuzné a blízké přátele.

²⁵A když Petr vcházel, stalo se, že mu Kornélius vyšel naproti a padl k jeho nohám a klaněl se mu.

²⁶Petr ho však zvedl se slovy: “Vstaň, já sám jsem také člověk!”

²⁷A jak s ním rozmlouval, vešel dovnitř a nalezl mnoho shromážděných.

²⁸Řekl jim tedy: “Vy víte, že je nemístné, aby se Žid připojil nebo přiblížil k cizozemci, ale mně Bůh ukázal, abych žádného člověka nenazýval nečistým nebo poskvrněným.

²⁹Proto jsem také bez odmlouvání přišel, když jsem byl zavolán. Ptám se tedy: Z jakého důvodu jste pro mě poslali?”

³⁰A Kornélius řekl: “Před čtyřmi dny jsem se postil až do této hodiny a v devátou hodinu jsem se modlil ve svém domě. A hle, přede mnou se postavil muž v zářícím rouchu

³¹a řekl: ‘Kornélie, tvá modlitba byla vyslyšena a tvé almužny byly připomenuty před Bohem.

³²Proto pošli do Joppe a zavolej Šimona zvaného Petr. Ten je hostem v domě Šimona koželuha u moře. On přijde a bude k tobě mluvit.’

³³Proto jsem k tobě hned poslal a ty jsi udělal dobře, že jsi přišel. Nyní jsme tedy my všichni přítomni před Boží tváří, abychom vyslechli vše, co ti Bůh přikázal.”

³⁴Petr tedy otevřel ústa a řekl: “Opravdu shledávám, že Bůh nikomu nestraní,

³⁵ale v každém národě je mu příjemný ten, kdo se ho bojí a koná spravedlnost.

³⁶Slovo, které Bůh poslal synům Izraele, když zvěstoval pokoj skrze Ježíše Krista, který je Pánem všeho:

³⁷Vy víte, co se dělo po celém Judsku, počínaje od Galileje, po křtu, který kázal Jan

³⁸- jak Bůh pomazal Duchem Svatým a mocí Ježíše z Nazaretu, který chodil, konal dobro a uzdravoval všechny utlačované od ďábla, protože Bůh byl s ním.

³⁹A my jsme svědkové všeho toho, co dělal v judské zemi a v Jeruzalémě. A toho pověsili na dřevo a zabili,

⁴⁰ale Bůh ho třetího dne vzkřísil a způsobil, aby byl zjeven;

⁴¹ne všemu lidu, ale svědkům, které Bůh předem vyvolil - nám, kteří jsme s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání.