Přísloví 6:1-13

¹Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,

²Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.

³Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.

⁴Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.

⁵Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.

⁶Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.

⁷Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,

⁸Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.

⁹Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?

¹⁰Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,

¹¹V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.

¹²Èlověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.

¹³Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.