Marek 6:24-55

²⁴Odešla tedy a řekla své matce: “O co mám poprosit?” A ona řekla: “O hlavu Jana Křtitele.”

²⁵Hned tedy se spěchem přišla ke králi a prosila ho: “Chci, abys mi ihned dal na míse hlavu Jana Křtitele.”

²⁶A král se velmi zarmoutil, ale kvůli svým přísahám a spoluhodovníkům ji nechtěl odmítnout.

²⁷A tak ten král hned poslal kata a přikázal, aby přinesl Janovu hlavu. A ten odešel, sťal ho ve vězení

²⁸a přinesl jeho hlavu na míse. Dal ji té dívce a ta dívka ji dala své matce.

²⁹Když to potom uslyšeli jeho učedníci, přišli, vzali jeho tělo a pochovali je do hrobu.

³⁰Potom se apoštolové sešli k Ježíši a oznámili mu všechno, co dělali i co učili.

³¹Tehdy jim řekl: “Pojďte jen vy sami stranou na opuštěné místo a trochu si odpočiňte.” Těch, kdo k nim přicházeli a zase odcházeli, bylo totiž tolik, že neměli ani chvilku na jídlo.

³²Odpluli tedy o samotě lodí na pusté místo.

³³Ale když odcházeli, mnozí je uviděli a poznali. Seběhli se tam ze všech měst pěšky, předešli je a sešli se k němu.

³⁴Když pak Ježíš vystoupil, uviděl veliký zástup lidí a byl naplněn soucitem k nim, protože byli jako ovce, které nemají pastýře. Tehdy je začal učit mnoha věcem.

³⁵A když už se připozdilo, přišli k němu jeho učedníci a řekli: “Tohle místo je pusté a už je moc hodin.

³⁶Propusť je, ať odejdou do okolních statků a vesnic a nakoupí si chléb, protože nemají co jíst.”

³⁷On jim ale odpověděl: “Vy jim dejte najíst.” Řekli mu: “Máme jít a nakoupit chléb za dvě stě denárů a dát jim najíst?”

³⁸On jim řekl: “Kolik máte chlebů? Jděte a podívejte se.” Když to zjistili, řekli: “Pět, a dvě ryby.”

³⁹Tehdy jim přikázal, aby všechny posadili po skupinách na zelené trávě.

⁴⁰Rozložili se tedy v řadách po stu a po padesáti lidech.

⁴¹Potom vzal těch pět chlebů a ty dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal a nalámal ty chleby a dával svým učedníkům, aby jim je předkládali. A ty dvě ryby rozdělil všem.

⁴²A tak se všichni najedli a byli nasyceni.

⁴³Potom sebrali dvanáct košů plných kousků chleba a ryb.

⁴⁴A těch, kteří ty chleby jedli, bylo kolem pěti tisíc mužů.

⁴⁵Potom hned své učedníky přinutil, aby nastoupili na loď a jeli napřed na druhou stranu k Betsaidě, než on rozpustí zástup.

⁴⁶A když se s nimi rozloučil, odešel na horu, aby se modlil.

⁴⁷Když pak nastal večer, byla loď uprostřed moře a on sám na zemi.

⁴⁸A uviděl je, jak se úmorně plaví, protože jeli proti větru. Při čtvrté noční hlídce pak k nim přicházel pěšky po moři a chtěl je minout,

⁴⁹ale oni, když ho uviděli, jak kráčí po moři, mysleli, že je to přízrak, a vykřikli strachy.

⁵⁰Všichni ho totiž uviděli a vyděsili se. Ale on s nimi hned promluvil a řekl jim: “Vzmužte se, to jsem já! Nebojte se.”

⁵¹A nastoupil k nim do lodi a vítr se utišil. A oni ještě daleko víc sami v sobě žasli a divili se.

⁵²Nepochopili totiž nic ohledně těch chlebů, protože jejich srdce bylo ztvrdlé.

⁵³A když se přeplavili, přijeli do genezaretské země a přistáli.

⁵⁴A jakmile vystoupili z lodi, lidé ho hned poznali

⁵⁵a oběhli celý ten kraj a začali na nosítkách přinášet nemocné tam, kde slyšeli, že je.