25Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
26Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
27I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
28Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
29I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
30Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
31A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
32S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
33A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
34Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
35Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
36(Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
37A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
38On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
39Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
40Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
41Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
42Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
43Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
44Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
45Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
46A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
47Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
48Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
49Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
50Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
51A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
52Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
53Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
54Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
55Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
56Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
57Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
58Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
59Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
60Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
61Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
62Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.