Žalmy 55:2-22

²Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.

³Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a kormoutím se,

⁴A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.

⁵Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.

⁶Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.

⁷I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.

⁸Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. Sélah.

⁹Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.

¹⁰Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.

¹¹Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.

¹²Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.

¹³Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:

¹⁴Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;

¹⁵Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.

¹⁶Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich.

¹⁷Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.

¹⁸U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.

¹⁹Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti mně; nebo veliké množství bylo jich při mně.

²⁰Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí od věčnosti, Sélah), proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.

²¹Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil smlouvu svou.

²²Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.