7Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
8Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
9Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
10Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
11Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
12Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
13Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
14Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
Žalmy 22
Žalmy 22:7-14