Žalmy 141:3-10

³Polož, Hospodine, stráž ústům mým, ostříhej dveří rtů mých.

⁴Nedopouštěj srdci mému uchýliti se ke zlé věci, k činění skutků bezbožných, s muži činícími nepravost, a abych nebyl přelouzen líbostmi jejich.

⁵Nechť mne bije spravedlivý, přijmu to za dobrodiní, a nechť tresce mne, bude mi to olej nejčistší, kterýž neprorazí hlavy mé, ale ještěť modlitba má platná bude proti zlosti jejich.

⁶Smetáni jsou do míst skalnatých soudcové jejich, aby slyšeli slova má, nebo jsou libá.

⁷Jako když někdo roubá a štípá dříví na zemi, tak se rozletují kosti naše až k ústům hrobovým.

⁸Ale k toběť, Hospodine Pane, oči mé; v tebe doufám, nevylévej duše mé.

⁹Zachovej mne od osídla, kteréž mi roztáhli, a od sítek činících nepravost.

¹⁰Nechť padnou hromadně do sítek svých bezbožní, a já zatím přejdu.