41Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
42Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
43A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
44I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
45A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
46Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
47Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
48Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
49Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
50Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
51Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
52Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
53Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
54Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
55Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
56Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
57Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.