100I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
101Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
102Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
103Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
104Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
105Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
106Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
107Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.