14Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
15Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;
16Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.
17Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
18Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.
19Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
20Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou.
21Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.
22Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.
23Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.
24Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.