4Nikdo, kdo chce být známý, přece nedělá nic v skrytu. Když tedy děláš takové věci, zjev se světu!”
5Ani jeho bratři v něho totiž nevěřili.
6Ježíš jim tedy řekl: “Můj čas ještě nepřišel, ale váš čas je vždycky příhodný.
7Vás svět nemůže nenávidět, ale mě nenávidí, protože o něm vydávám svědectví, že jeho skutky jsou zlé.
8Vy jděte na ten svátek. Já na ten svátek ještě nejdu, protože můj čas se ještě nenaplnil.”
9To jim řekl a zůstal v Galileji.
10A když jeho bratři odešli, tehdy šel i on na ten svátek, ne zjevně, ale jakoby potají.
11Židé ho pak na tom svátku hledali a říkali: “Kde je?”
12A v zástupu bylo o něm mnoho řečí; někteří říkali, že je dobrý, a jiní říkali: “Není! Jen svádí zástup!”
13Kvůli strachu před Židy však o něm nikdo nemluvil otevřeně.
14Asi v polovině svátku pak Ježíš vstoupil do chrámu a učil.
15A Židé se divili a říkali: “Jak to, že tenhle zná Písma, když se neučil?”
16Ježíš jim odpověděl a řekl: “Mé učení není mé, ale Toho, který mě poslal.
17Bude-li někdo chtít konat jeho vůli, pozná, je-li to učení z Boha, nebo zda mluvím sám od sebe.
18Kdo mluví sám od sebe, hledá svou vlastní slávu; ale kdo hledá slávu Toho, který ho poslal, ten je pravdomluvný a není v něm žádná nepravost.
19Nedal vám Mojžíš Zákon? A nikdo z vás Zákon neplní. Proč mě chcete zabít?”
20Zástup odpověděl a řekl: “Máš démona! Kdo tě chce zabít?”
21Ježíš jim odpověděl: “Jeden skutek jsem udělal a všichni se divíte.
22Mojžíš vám přece vydal obřízku (ne že by byla od Mojžíše, ale od otců) a v sobotu obřezáváte člověka.
23Jestliže člověk přijímá obřízku v sobotu, aby nebyl porušen Mojžíšův Zákon, proč se na mě hněváte, že jsem v sobotu uzdravil celého člověka?