Jan 3:1-33

¹Mezi farizeji pak byl člověk jménem Nikodém, židovský hodnostář.

²Ten přišel k Ježíši v noci a řekl mu: “Rabbi, víme, že jsi přišel jako učitel od Boha, neboť nikdo nemůže dělat znamení, která děláš ty, není-li Bůh s ním.”

³Ježíš mu odpověděl a řekl: “Amen, amen, říkám ti: Jestliže se někdo nenarodí znovu, nemůže spatřit Boží království.”

⁴Nikodém mu řekl: “Jak se může člověk narodit, když je starý? Může snad vejít podruhé do lůna své matky a narodit se?”

⁵Ježíš odpověděl: “Amen, amen, říkám ti: Jestliže se někdo nenarodí z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího království.

⁶Co se narodilo z těla, je tělo, a co se narodilo z Ducha, je duch.

⁷Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se znovu narodit.

⁸Vítr vane, kam chce a slyšíš jeho hlas, ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha.”

⁹Nikodém mu odpověděl a řekl: “Jak se ty věci mohou stát?”

¹⁰Ježíš mu odpověděl: “Ty jsi učitel Izraele a nevíš to?

¹¹Amen, amen, říkám ti, že mluvíme o tom, co známe, a svědčíme o tom, co jsme viděli, ale naše svědectví nepřijímáte.

¹²Jestliže nevěříte, když jsem vám říkal pozemské věci, jak uvěříte, budu-li vám říkat nebeské?”

¹³“Nikdo nevystoupil do nebe, jen ten, kdo sestoupil z nebe, Syn člověka, který je v nebi.

¹⁴A jako Mojžíš vyzdvihl hada na poušti, tak musí být vyzdvižen Syn člověka,

¹⁵aby žádný, kdo věří v něho, nezahynul, ale měl věčný život.

¹⁶Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo věří v něho, nezahynul, ale měl věčný život.

¹⁷Bůh totiž neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen.

¹⁸Kdo v něj věří, není souzen, ale kdo nevěří, je již odsouzen; neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Božího Syna.

¹⁹A toto je ten soud, že světlo přišlo na svět, ale lidé si více oblíbili tmu nežli světlo, protože jejich skutky byly zlé.

²⁰Každý, kdo koná zlo, totiž nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky nebyly odhaleny.

²¹Ale kdo koná pravdu, přichází ke světlu, aby jeho skutky byly zjeveny, že jsou vykonány v Bohu.”

²²Potom Ježíš přišel se svými učedníky do judské země a tam s nimi pobýval a křtil.

²³Jan pak také křtil v Ainonu, blízko Sálimu, neboť tam bylo mnoho vody. A lidé přicházeli a byli křtěni.

²⁴(Jan totiž ještě nebyl vsazen do žaláře.)

²⁵Tehdy mezi některými z Janových učedníků a Židy vyvstala otázka o očišťování.

²⁶Přišli tedy k Janovi a řekli mu: “Rabbi, ten, který byl s tebou za Jordánem, o kterém jsi ty vydal svědectví, pohleď, on křtí a všichni přicházejí k němu!”

²⁷Jan odpověděl: “Člověk nemůže přijmout nic, není-li mu to dáno z nebe.

²⁸Vy sami jste mi svědky, že jsem řekl: Já nejsem Kristus, ale jsem poslán před ním.

²⁹Kdo má nevěstu, je ženich, ale přítel ženicha, který stojí a slyší ho, se z ženichova hlasu velmi raduje. Tato má radost se tedy naplnila.

³⁰On musí růst a já se menšit.

³¹Kdo přichází shůry, je nade všechny; kdo je ze země, je pozemský a mluví pozemské věci. Ten, který přišel z nebe, je nade všechny.

³²Svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví nikdo nepřijímá.

³³Kdo přijímá jeho svědectví, zpečetil to, že Bůh je pravdomluvný.