Jan 3:1-33 in Czech

¹ Byl pak člověk z farizeů, jménem Nikodém, kníže Židovské.

² Ten přišel k Ježíšovi v noci, a řekl jemu: Mistře, víme, že jsi od Boha přišel Mistr; nebo žádný nemůže těch divů činiti, kteréž ty činíš, leč by Bůh byl s ním.

³ Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůž viděti království Božího.

⁴ Řekl jemu Nikodém: Kterak můž člověk naroditi se, starý jsa? Zdali může opět v život matky své vjíti a naroditi se?

⁵ Odpověděl Ježíš: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha svatého, nemůž vjíti do království Božího.

⁶ Což se narodilo z těla, tělo jest, a což se narodilo z Ducha, duch jest.

⁷ Nediviž se, že jsem řekl tobě: Musíte se znovu zroditi.

⁸ Vítr kde chce věje, a hlas jeho slyšíš, ale nevíš, odkud přichází, a kam jde. Takť jest každý, kdož se z Ducha narodil.

⁹ Odpověděl Nikodém a řekl jemu: Kterak mohou tyto věci býti?

¹⁰ Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Ty jsi mistr v Izraeli, a toho neznáš?

¹¹ Amen, amen pravím tobě: Že což víme, mluvíme, a což jsme viděli, svědčíme, ale svědectví našeho nepřijímáte.

¹² Poněvadž zemské věci mluvil jsem vám, a nevěříte, kterak, budu-li vám praviti nebeské, uvěříte?

¹³ Nebo žádný nevstoupil v nebe, než ten, jenž sstoupil s nebe, Syn člověka, kterýž jest v nebi.

¹⁴ A jakož jest Mojžíš povýšil hada na poušti, takť musí povýšen býti Syn člověka,

¹⁵ Aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.

¹⁶ Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.

¹⁷ Neboť jest neposlal Bůh Syna svého na svět, aby odsoudil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho.

¹⁸ Kdož věří v něho, nebude odsouzen, ale kdož nevěří, jižť jest odsouzen; nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.

¹⁹ Toto pak jest ten soud, že Světlo přišlo na svět, ale milovali lidé více tmu nežli Světlo; nebo skutkové jejich byli zlí.

²⁰ Každý zajisté, kdož zle činí, nenávidí světla, a nejde k světlu, aby nebyli trestáni skutkové jeho.

²¹ Ale kdož činí pravdu, jde k světlu, aby zjeveni byli skutkové jeho, že v Bohu učiněni jsou.

²² Potom přišel Ježíš i učedlníci jeho do země Judské, a tu přebýval s nimi, a křtil.

²³ A Jan také křtil v Enon, blízko Sálim, nebo byly tam vody mnohé. I přicházeli mnozí, a křtili se.

²⁴ Nebo ještě Jan nebyl vsazen do žaláře.

²⁵ Tedy vznikla otázka mezi Židy a některými z učedlníků Janových o očišťování.

²⁶ I přišli k Janovi a řekli jemu: Mistře, ten, kterýž byl s tebou za Jordánem, jemužs ty svědectví vydal, aj, on křtí, a všickni jdou k němu.

²⁷ Odpověděl Jan a řekl: Nemůžť člověk vzíti ničehož, leč by jemu dáno bylo s nebe.

²⁸ Vy sami svědkové jste mi, že jsem pověděl: Nejsem já Kristus, ale že jsem poslán před ním.

²⁹ Kdož má nevěstu, ženichť jest, přítel pak ženicha, jenž stojí a slyší ho, radostí raduje se pro hlas ženicha. Protož ta radost má naplněna jest.

³⁰ Onť musí růsti, já pak menšiti se.

³¹ Kdož jest shůry přišel, nade všeckyť jest; kdožť jest z země, zemskýť jest, a zemské věci mluví. Ale ten, jenž s nebe přišel, nade všecky jest.

³² A což viděl a slyšel, toť svědčí, ale svědectví jeho žádný nepřijímá.

³³ Kdož pak přijímá svědectví jeho, zpečetil jest to, že Bůh pravdomluvný jest.

¹ Mezi farizeji pak byl člověk jménem Nikodém, židovský hodnostář.

² Ten přišel k Ježíši v noci a řekl mu: “Rabbi, víme, že jsi přišel jako učitel od Boha, neboť nikdo nemůže dělat znamení, která děláš ty, není-li Bůh s ním.”

³ Ježíš mu odpověděl a řekl: “Amen, amen, říkám ti: Jestliže se někdo nenarodí znovu, nemůže spatřit Boží království.”

⁴ Nikodém mu řekl: “Jak se může člověk narodit, když je starý? Může snad vejít podruhé do lůna své matky a narodit se?”

⁵ Ježíš odpověděl: “Amen, amen, říkám ti: Jestliže se někdo nenarodí z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího království.

⁶ Co se narodilo z těla, je tělo, a co se narodilo z Ducha, je duch.

⁷ Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se znovu narodit.

⁸ Vítr vane, kam chce a slyšíš jeho hlas, ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha.”

⁹ Nikodém mu odpověděl a řekl: “Jak se ty věci mohou stát?”

¹⁰ Ježíš mu odpověděl: “Ty jsi učitel Izraele a nevíš to?

¹¹ Amen, amen, říkám ti, že mluvíme o tom, co známe, a svědčíme o tom, co jsme viděli, ale naše svědectví nepřijímáte.

¹² Jestliže nevěříte, když jsem vám říkal pozemské věci, jak uvěříte, budu-li vám říkat nebeské?”

¹³ “Nikdo nevystoupil do nebe, jen ten, kdo sestoupil z nebe, Syn člověka, který je v nebi.

¹⁴ A jako Mojžíš vyzdvihl hada na poušti, tak musí být vyzdvižen Syn člověka,

¹⁵ aby žádný, kdo věří v něho, nezahynul, ale měl věčný život.

¹⁶ Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo věří v něho, nezahynul, ale měl věčný život.

¹⁷ Bůh totiž neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen.

¹⁸ Kdo v něj věří, není souzen, ale kdo nevěří, je již odsouzen; neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Božího Syna.

¹⁹ A toto je ten soud, že světlo přišlo na svět, ale lidé si více oblíbili tmu nežli světlo, protože jejich skutky byly zlé.

²⁰ Každý, kdo koná zlo, totiž nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky nebyly odhaleny.

²¹ Ale kdo koná pravdu, přichází ke světlu, aby jeho skutky byly zjeveny, že jsou vykonány v Bohu.”

²² Potom Ježíš přišel se svými učedníky do judské země a tam s nimi pobýval a křtil.

²³ Jan pak také křtil v Ainonu, blízko Sálimu, neboť tam bylo mnoho vody. A lidé přicházeli a byli křtěni.

²⁴ (Jan totiž ještě nebyl vsazen do žaláře.)

²⁵ Tehdy mezi některými z Janových učedníků a Židy vyvstala otázka o očišťování.

²⁶ Přišli tedy k Janovi a řekli mu: “Rabbi, ten, který byl s tebou za Jordánem, o kterém jsi ty vydal svědectví, pohleď, on křtí a všichni přicházejí k němu!”

²⁷ Jan odpověděl: “Člověk nemůže přijmout nic, není-li mu to dáno z nebe.

²⁸ Vy sami jste mi svědky, že jsem řekl: Já nejsem Kristus, ale jsem poslán před ním.

²⁹ Kdo má nevěstu, je ženich, ale přítel ženicha, který stojí a slyší ho, se z ženichova hlasu velmi raduje. Tato má radost se tedy naplnila.

³⁰ On musí růst a já se menšit.

³¹ Kdo přichází shůry, je nade všechny; kdo je ze země, je pozemský a mluví pozemské věci. Ten, který přišel z nebe, je nade všechny.

³² Svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví nikdo nepřijímá.

³³ Kdo přijímá jeho svědectví, zpečetil to, že Bůh je pravdomluvný.