20Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.