2Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.