1Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.
2Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.
3Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.
4Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?
5Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.
6Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.
7Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.
8Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.
9Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.
10Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
11Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
12Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
13Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.