1A když přišlo ráno, usnesli se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíši, že ho vydají na smrt.
2Svázali ho tedy, odvedli ho k vladaři, Pontskému Pilátovi, a vydali mu ho.
3Když tehdy Jidáš, jeho zrádce, uviděl, že Ježíš byl odsouzen, litoval toho a vrátil těch třicet stříbrných velekněžím a starším.
4Řekl jim: “Zhřešil jsem! Zradil jsem nevinnou krev!” Oni však odpověděli: “Co je nám do toho? Hleď si toho sám!”
5Zahodil tedy ty stříbrné v chrámu a šel pryč. A když odešel, oběsil se.
6Velekněží pak vzali ty stříbrné a řekli: “Nelze je dát do pokladny, protože je to mzda za krev.”
7A když se poradili, koupili za ně hrnčířovo pole k pohřbívání cizinců.
8Proto se to pole až dodnes nazývá Pole krve.
9Tehdy se naplnilo to, co bylo řečeno skrze proroka: “Vzali třicet stříbrných, cenu za toho ceněného, kterého takto ocenili synové Izraele,
10a dali je za hrnčířovo pole, jak mi uložil Pán.”
11Ježíš pak stanul před vladařem. Vladař se ho zeptal: “Ty jsi ten židovský král?” Ale Ježíš mu odpověděl: “Ty to říkáš.”
12A když ho velekněží a starší obviňovali, nic neodpovídal.
13Pilát mu tedy řekl: “Neslyšíš, jaké věci to proti tobě svědčí?”
14On mu ale neodpověděl ani na jediné slovo, takže se vladař velmi divil.
15Vladař pak měl ve zvyku propouštět lidu ve svátek jednoho vězně, kterého chtěli.
16A tehdy měli významného vězně jménem Barabáš.
17Když se tedy lidé sešli, Pilát jim řekl: “Koho chcete, abych vám propustil? Barabáše nebo Ježíše zvaného Kristus?”
18Věděl totiž, že ho vydali ze závisti.
19A když seděl na soudné stolici, poslala k němu jeho žena vzkaz: “Neměj nic s tímto spravedlivým, neboť jsem dnes kvůli němu ve snu mnoho vytrpěla.”
20Velekněží a starší ale navedli zástupy, aby si vyžádali Barabáše a Ježíše aby dali zahubit.
21Vladař jim tedy odpověděl: “Kterého z těch dvou chcete, abych vám propustil?” A oni řekli: “Barabáše!”
22Pilát jim řekl: “Co tedy mám udělat s Ježíšem zvaným Kristus?” A všichni řekli: “Ať je ukřižován!”
23Vladař však řekl: “A co zlého udělal?” Ale oni křičeli ještě víc: “Ať je ukřižován!”
24A když Pilát viděl, že nic nezmůže, ale že je čím dál větší pozdvižení, vzal vodu a před zástupem si umyl ruce se slovy: “Nejsem vinen krví tohoto spravedlivého. Hleďte si toho sami.”
25A všechen lid odpověděl: “Jeho krev na nás a na naše děti!”
26Tehdy jim propustil Barabáše, ale Ježíše nechal zbičovat a vydal ho k ukřižování.
27Tehdy vzali vladařovi vojáci Ježíše do paláce a shromáždili k němu celou posádku.
28Svlékli ho a oblékli mu rudý plášť,
29a když upletli korunu z trní, nasadili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali hůl. Pak před ním klekali a posmívali se mu. Říkali: “Buď zdráv, židovský králi!”
30Plivali na něj a vzali tu hůl a bili ho do hlavy.
31Když se mu dost naposmívali, svlékli z něho ten plášť a oblékli mu jeho šaty. Potom ho odvedli, aby byl ukřižován.
32A když vyšli, našli člověka z Kyrény, jménem Šimona. Toho přinutili, aby vzal jeho kříž.
33A tak přišli na místo zvané Golgota, což znamená Místo lebky.
34Dali mu napít octa smíšeného se žlučí. A když jej okusil, nechtěl pít.
35A když ho ukřižovali, rozdělili si jeho šaty házením losu, aby se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka: “Rozdělili si mé šaty mezi sebou a o mé roucho házeli los.”
36Pak seděli a hlídali ho tam.
37A nad jeho hlavu dali nápis jeho viny: “TOTO JE JEŽÍŠ, ŽIDOVSKÝ KRÁL”.
38Tehdy byli spolu s ním ukřižováni dva zločinci, jeden po pravici a druhý po levici.
39Kolemjdoucí mu spílali, pokyvovali hlavami
40a říkali: “Ty, který boříš chrám a za tři dny ho stavíš, zachraň sám sebe! Jestli jsi Boží Syn, sestup z kříže!”
41Tak podobně se posmívali i velekněží se zákoníky a staršími a říkali:
42“Jiné spasil, ale sám sebe spasit nemůže! Jestli je král Izraele, ať teď sestoupí z kříže a uvěříme v něj!
43Spoléhal na Boha, tak ať ho teď vysvobodí, jestli o něj stojí! Říkal přece: ‘Jsem Boží Syn’!”
44A tak podobně ho hanobili i zločinci, kteří byli ukřižováni s ním.
45Od šesté hodiny pak nastala po celé zemi tma až do deváté hodiny.
46Kolem deváté hodiny pak Ježíš hlasitě vykřikl: “Eli, Eli, lama sabachtani?” to je: “Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?”
47A když to uslyšeli někteří z kolemstojících, říkali: “Ten člověk volá Eliáše!”
48Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, a když ji naplnil octem, dal ji na větev a dával mu napít.
49Ale ostatní říkali: “Nech ho, uvidíme, jestli přijde Eliáš, aby ho zachránil!”
50Ježíš pak opět hlasitě vykřikl a vypustil ducha.
51A hle, chrámová opona se roztrhla na dva kusy odshora až dolů a země se otřásla a skály popraskaly.
52Otevřely se hroby a vstala mnohá těla zesnulých svatých,
53kteří po jeho vzkříšení vyšli z hrobů, přišli do svatého města a ukázali se mnoha lidem.
54Když pak setník a ti, kdo s ním hlídali Ježíše, uviděli zemětřesení a to, co se dělo, velmi se vyděsili a říkali: “To byl opravdu Boží Syn!”
55Bylo tam také mnoho žen přihlížejících zpovzdálí, které doprovázely Ježíše z Galileje a sloužily mu.
56Byla mezi nimi Marie Magdaléna a Marie, matka Jakuba a Jozese, a matka Zebedeových synů.
57A když nastal večer, přišel bohatý člověk z Arimatie, jménem Josef, který byl také Ježíšův učedník.
58Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Tehdy Pilát nařídil, aby tělo bylo vydáno.
59Josef vzal tělo, zavinul ho do čistého plátna
60a pochoval ho do svého nového hrobu, který si vytesal ve skále. Potom přivalil ke dveřím hrobu velký kámen a odešel.
61A byla tam Marie Magdaléna a druhá Marie, sedící naproti hrobu.
62Nazítří, po dni připravování, se pak velekněží a farizeové sešli k Pilátovi
63a řekli mu: “Pane, vzpomněli jsme si, že když ten bludař ještě žil, řekl: ‘Po třech dnech vstanu.’
64Proto nařiď, ať je hrob hlídán až do třetího dne, aby snad nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu: ‘Byl vzkříšen z mrtvých!’ Tak bude poslední blud horší než ten první!”
65Pilát jim řekl: “Máte stráž, jděte a hlídejte, jak umíte.”
66A tak šli, a když zapečetili kámen, obsadili hrob strážnými.
