1Když Ježíš domluvil tato slova, stalo se, že odešel z Galileje a přišel do judského kraje za Jordánem.
2Šly za ním veliké zástupy a on je tam uzdravil.
3Tehdy k němu přišli farizeové a pokoušeli ho slovy: “Smí člověk propustit svou manželku z jakéhokoli důvodu?”
4On jim odpověděl: “Cožpak jste nečetli, že Stvořitel je od počátku ‘učinil muže a ženu’
5a řekl: ‘Proto člověk opustí otce i matku a přilne ke své manželce a ti dva budou jedno tělo’?
6A tak už nejsou dva, ale jedno tělo. Co tedy Bůh spojil, ať člověk nerozděluje.”
7Oni mu ale řekli: “Proč tedy Mojžíš přikázal dát potvrzení o rozvodu a tak propustit ženu?”
8Odpověděl jim: “Mojžíš vám dovolil propouštět vaše manželky kvůli tvrdosti vašeho srdce, ale od počátku to tak nebylo.
9Proto vám říkám, že kdokoli by propustil svou manželku z jiného důvodu než kvůli smilstvu a vzal si jinou, cizoloží, a kdo si bere propuštěnou, cizoloží.”
10Jeho učedníci mu řekli: “Jestliže má člověk s manželkou takovou při, není dobré se ženit.”
11Řekl jim tedy: “Ne všichni přijímají toto slovo, ale jen ti, kterým je to dáno.
12Neboť jsou panicové, kteří se tak narodili z lůna matky, a jsou panicové, které udělali panici lidé, a jsou panicové, kteří se sami stali panici pro nebeské království. Kdo to může přijmout, ať to přijme.”
13Tehdy k němu přinesli malé děti, aby na ně pokládal ruce a modlil se, ale učedníci je přísně napomínali.
14Ježíš ale řekl: “Nechte děti a nebraňte jim přicházet ke mně, protože takovým patří nebeské království.”
15A tak na ně pokládal ruce a potom odtud odešel.
16A hle, přišel k němu jeden muž a řekl mu: “Dobrý mistře, co dobrého mám udělat, abych měl věčný život?”
17On mu však řekl: “Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jen jediný - Bůh. Chceš-li ale vstoupit do života, dodržuj přikázání.”
18Zeptal se ho: “Která?” Ježíš řekl: “‘Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, nevydáš falešné svědectví’,
19‘cti svého otce i matku’ a ‘budeš milovat svého bližního jako sám sebe.’”
20Ten mladík mu řekl: “To všechno jsem dodržoval odmalička. Co mi ještě schází?”
21Ježíš mu řekl: “Pokud chceš být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek, dej ho chudým a budeš mít poklad v nebi. A pojď, následuj mě.”
22Když ale mladík uslyšel tu řeč, smutně odešel. Měl totiž mnoho majetku.
23Ježíš tedy řekl svým učedníkům: “Amen, říkám vám, že pro boháče je nesnadné vstoupit do nebeského království.
24A říkám vám znovu: Je snadnější, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby boháč vešel do Božího království.”
25A když to jeho učedníci uslyšeli, nesmírně nad tím žasli a říkali: “Kdo tedy může být spasen?”
26Ježíš však na ně pohlédl a řekl: “U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všechno.”
27Tehdy mu Petr odpověděl: “Pohleď, my jsme všechno opustili a šli jsme za tebou. Co tedy bude s námi?”
28Ježíš jim řekl: “Amen, říkám vám, kdo jste mě následovali, že při znovuzrození světa, až se Syn člověka posadí na trůnu své slávy, budete i vy sedět na dvanácti trůnech a budete soudit dvanáct pokolení Izraele.
29A každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo ženu nebo děti nebo pole kvůli mému jménu, vezme stokrát více a přijme věčný život za své dědictví.
30Mnozí první však budou poslední a poslední první.”
