1Ohledně pak toho, o čem jste mi psali: pro člověka by bylo dobré se ženy nedotýkat.
2Avšak vzhledem k smilstvu ať každý má svou manželku a každá žena ať má svého manžela.
3Muž ať prokazuje manželce povinnou náklonnost a podobně také manželka muži.
4Žena nevládne svým tělem, nýbrž její muž; podobně také muž nevládne svým tělem, nýbrž jeho žena.
5Neodpírejte se jeden druhému - jedině snad ze společné shody, na čas, abyste se uvolnili pro půst a modlitbu, a potom se zase spolu sejděte, aby vás Satan nepokoušel pro vaši nezdrženlivost.
6Toto však říkám jako svolení, ne jako nařízení.
7Chtěl bych totiž, aby všichni lidé byli jako já; ale každý má svůj vlastní dar od Boha, jeden tak a druhý jinak.
8Svobodným a vdovám tedy říkám, že by pro ně bylo dobré, kdyby zůstali jako já.
9Nemohou-li se však zdržet, ať vstoupí do manželství. Je přece lepší vstoupit do manželství, než se pálit.
10Manželům pak přikazuji ne já, ale Pán: Manželka ať neodchází od muže.
11Kdyby však přece odešla, ať zůstává nevdaná, anebo ať se smíří s manželem. Také muž ať neopouští svou ženu.
12Ostatním pak říkám já, nikoli Pán: Má-li nějaký bratr nevěřící manželku a ta je ochotná s ním žít, ať ji neopouští.
13A žena, která má nevěřícího manžela a ten je ochoten s ní žít, ať ho neopouští.
14Nevěřící muž je totiž posvěcen svou manželkou a nevěřící žena je posvěcena svým mužem. Jinak by přece vaše děti byly nečisté, ale nyní jsou svaté.
15Jestliže však nevěřící chce odejít, ať odejde. Bratr ani sestra v takových případech nejsou otroky a Bůh nás povolal k pokoji.
16Vždyť jak víš, manželko, zda získáš svého muže? A jak víš, muži, zda získáš svou ženu?
17Jen ať každý chodí tak, jak mu Pán odměřil, jak každého Bůh povolal. A tak to nařizuji ve všech církvích.
18Byl někdo povolán jako obřezaný? Ať se nečiní neobřezaným. Byl někdo povolán v neobřízce? Ať se nedává obřezat.
19Obřízka nic není a neobřízka nic není. Záleží přece na zachovávání Božích přikázání.
20Každý ať zůstává v tom povolání, v němž byl povolán.
21Byl jsi povolán jako otrok? Neměj s tím starost. Můžeš-li se však stát svobodným, raději toho využij.
22Neboť kdo byl Pánem povolán jako otrok, je Pánův osvobozený. Podobně také ten, kdo je povolán jako svobodný, je Kristův otrok.
23Byli jste koupeni za cenu; nestávejte se otroky lidí!
24Bratři, ať každý před Bohem zůstává v tom, v čem byl povolán.
25Ohledně panen sice nemám Pánovo nařízení, dávám však radu jako ten, kterému se od Pána dostalo milosrdenství být věrným.
26Domnívám se tedy, že je to dobré vzhledem k nynější tísni, totiž že je dobré, aby člověk zůstal tak, jak je.
27Jsi přivázán k ženě? Nehledej rozvázání. Jsi od ženy rozvázán? Nehledej ženu.
28I kdyby ses však oženil, nezhřešíš, a vdala-li by se panna, nezhřeší. Takoví ovšem budou mít soužení s tělem; já vás však toho chci ušetřit.
29Říkám vám, bratři, toto: čas je krátký. Po jeho zbytek ať ti, kteří mají ženy, jsou, jako by je neměli,
30ti, kdo pláčou, jako by neplakali, ti, kdo se radují, jako by se neradovali, ti, kdo kupují, jako by nic neměli
31a ti, kdo používají tento svět, jako by ho nevyužívali. Vždyť podoba tohoto světa pomíjí.
32Přeji si, abyste byli bez starostí. Kdo není ženatý, stará se o věci Pána, jak by se zalíbil Pánu,
33kdo se však oženil, stará se o věci světa, jak by se zalíbil své ženě.
34Mezi ženou a pannou je také rozdíl. Nevdaná žena se stará o věci Pána, aby byla svatá tělem i duchem; vdaná se však stará o věci světa, jak by se zalíbila svému muži.
35Toto pak říkám k vašemu vlastnímu prospěchu - ne abych vám na krk hodil smyčku, ale kvůli slušnosti a proto, abyste vytrvale sloužili Pánu bez rozptylování.
36Domnívá-li se však někdo, že nejedná slušně vůči své panně, jestliže je ve zralém věku a musí to tak být, ať dělá, jak chce: nehřeší. Ať se vezmou.
37Kdo se ovšem pevně ustanovil v srdci a nemá tíseň, ale má svou vůli ve své moci a rozhodl se v srdci tak, že svou pannu zachová, učiní dobře.
38A tak ten, kdo vstupuje do manželství, činí dobře a ten, kdo do manželství nevstupuje, učiní ještě lépe.
39Žena je vázána zákonem, dokud její muž žije. Kdyby však její muž zemřel, je svobodná vzít si koho chce, ale pouze v Pánu.
40Podle mého úsudku je však blaženější, kdyby zůstala tak, jak je. A mám zato, že i já mám Ducha Božího.