1Nechci pak, bratři, abyste nevěděli o duchovních darech.
2Víte, že jste byli pohané a chodili jste k němým modlám, jak jste bývali vedeni.
3Proto vám oznamuji, že nikdo, kdo mluví v Duchu Svatém, neřekne “Ježíš buď proklet,” a nikdo nemůže říci “Ježíš je Pán,” jedině v Duchu Svatém.
4Jsou rozličné dary, ale tentýž Duch,
5jsou rozličné služby, ale tentýž Pán
6a jsou rozličná působení, ale Bůh, který to všechno ve všech působí, je tentýž.
7A tak je každému dáván projev Ducha k užitku:
8jednomu je totiž skrze Ducha dáváno slovo moudrosti, jinému pak slovo poznání podle téhož Ducha,
9dalšímu víra v témž Duchu a jinému dary uzdravování v tomtéž Duchu,
10jinému pak činění zázraků, jinému proroctví, jinému rozlišování duchů, jinému rozličné druhy jazyků, jinému výklad jazyků.
11To vše ale působí jeden a tentýž Duch, který každému uděluje zvlášť, tak jak chce.
12Vždyť tak jako je tělo jedno a má mnoho údů (ačkoli je totiž všech údů toho jednoho těla mnoho, jsou jedním tělem), tak je tomu i s Kristem.
13Všichni jsme totiž byli v jednom Duchu pokřtěni do jednoho těla - ať už Židé nebo Řekové, otroci nebo svobodní - a všichni jsme byli napojeni jedním Duchem.
14Tělo přece není jeden úd, ale mnoho.
15Kdyby noha řekla: “Protože nejsem ruka, nepatřím do těla,” nepatří snad kvůli tomu do těla?
16A kdyby ucho řeklo: “Protože nejsem oko, nepatřím do těla,” nepatří snad kvůli tomu do těla?
17Kdyby celé tělo bylo okem, kde by byl sluch? Kdyby bylo celé sluchem, kde by byl čich?
18Nyní však Bůh umístil údy v těle, každý jednotlivý z nich tak, jak chtěl.
19Kdyby však byli všichni jedním údem, kde by bylo tělo?
20Nyní pak je vskutku mnoho údů, avšak jedno tělo.
21A oko nemůže říci ruce: “Nepotřebuji tě,” nebo zase hlava nohám: “Nepotřebuji vás.”
22Naopak! Mnohem spíše jsou potřebné ty údy těla, které se zdají být slabší.
23A těm údům těla, které máme za méně ctihodné, těm prokazujeme větší čest. Naše neslušné údy dostávají větší slušnost,
24kterou ovšem naše slušné údy nepotřebují. Bůh ale složil tělo tak, že dal větší čest tomu, kterému se jí nedostává,
25aby v těle nebylo rozdělení, ale aby údy měly o sebe navzájem stejnou péči.
26A tak, jestliže trpí jeden úd, trpí s ním všechny údy. Jestliže je jeden úd chválen, všechny údy se radují spolu s ním.
27Vy jste tedy Kristovo tělo a jednotlivě jeho údy.
28A Bůh ustanovil v církvi některé takto: za prvé apoštoly, za druhé proroky, za třetí učitele, potom zázraky, potom dary uzdravování, potom pomoci, vedení, rozličné druhy jazyků.
29Jsou snad všichni apoštolové? Jsou snad všichni proroci? Jsou snad všichni učitelé? Činí snad všichni zázraky?
30Mají snad všichni dary uzdravování? Mluví snad všichni jazyky? Vykládají snad všichni?
31Mějte však horlivou touhu po lepších darech a já vám ukážu ještě mnohem vyšší cestu:
