18Poď, opojujme se milostí až do jitra, obveselíme se v milosti.
19Nebo není muže doma, odšel na cestu dalekou.
20Pytlík peněz vzal s sebou, v jistý den vrátí se do domu svého.
21I naklonila ho mnohými řečmi svými, a lahodností rtů svých přinutila jej.
22Šel za ní hned, jako vůl k zabití chodívá, a jako blázen v pouta, jimiž by trestán byl.
23Dokudž nepronikla střela jater jeho, pospíchal jako pták k osídlu, nevěda, že ono bezživotí jeho jest.
24Protož nyní, synové, slyšte mne, a pozorujte řečí úst mých.
25Neuchyluj se k cestám jejím srdce tvé, aniž se toulej po stezkách jejích.
Přísloví 7
Přísloví 7:18-25