5Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.
6Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.
7Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.
8Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.
9Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.
10Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.
11Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.
12Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.
13Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.
14Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.
15Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.
16Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,
17Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.
18Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.
19Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.
20Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.
21Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.
Přísloví 4
Přísloví 4:5-21