Přísloví 4:3-16

³Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,

⁴On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.

⁵Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.

⁶Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.

⁷Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.

⁸Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.

⁹Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.

¹⁰Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.

¹¹Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.

¹²Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.

¹³Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.

¹⁴Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.

¹⁵Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.

¹⁶Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,