4Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Přísloví 29
Přísloví 29:4-24