17Èlověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
18Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
19Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
20Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
21Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
22Èlověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.