7Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.
8Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.
9Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.
10Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
11Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
12Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.