Přísloví 25:13-26

¹³Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.

¹⁴Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.

¹⁵Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.

¹⁶Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.

¹⁷Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.

¹⁸Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.

¹⁹Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.

²⁰Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.

²¹Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.

²²Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.

²³Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.

²⁴Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.

²⁵Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.

²⁶Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.