17Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.