6Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
7Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
8Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
9Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
10Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
11Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
12Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
13Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
14Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
15Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
16Èlověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
17Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
18Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
19Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
20Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
21Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
22Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
23Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
24Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
25Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
26Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
27Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.