4Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
5Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
9Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
10Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
12Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy;
13Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
14Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
17Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.