19Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
20Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
24Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
25Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili: