Píseň písní 1:7-17

⁷Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?

⁸Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.

⁹Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.

¹⁰Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.

¹¹Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.

¹²Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.

¹³Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.

¹⁴Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.

¹⁵Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.

¹⁶Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.

¹⁷Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.