Lukáš 2:7-20

⁷I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě.

⁸A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem.

⁹A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.

¹⁰Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.

¹¹Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově.

¹²A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech.

¹³A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:

¹⁴Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.

¹⁵I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám.

¹⁶I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech.

¹⁷A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti.

¹⁸I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim.

¹⁹Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém.

²⁰I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim.