Lukáš 23:3-42 in Czech

³ Pilát pak otázal se ho, řka: Ty-li jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.

⁴ I dí Pilát k předním kněžím a k zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.

⁵ Oni pak více se rozmáhali v křiku, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.

⁶ Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.

⁷ A když zvěděl, že by byl z panství Herodesova, poslal jej k Herodesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.

⁸ Herodes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, protože mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div od něho učiněný uzří.

⁹ I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.

¹⁰ Stáli pak tu přední kněží a zákoníci, tuze na něj žalujíce.

¹¹ A pohrdna jím Herodes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.

¹² I učiněni jsou přátelé Herodes s Pilátem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.

¹³ Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid,

¹⁴ Řekl k nim: Dali jste mi toho člověka, jako by lid odvracel po sobě, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku ve všem tom, což vy na něj žalujete.

¹⁵ Ano ani Herodes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.

¹⁶ Protož potresce ho, propustím jej.

¹⁷ Musíval pak propouštěti jim v svátek jednoho vězně.

¹⁸ Protož zkřikli spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabbáše.

¹⁹ Kterýž byl pro svádu nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.

²⁰ Tedy Pilát opět mluvil k nim, chtěje propustiti Ježíše.

²¹ A oni vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj!

²² A on po třetí řekl k nim: Což jest pak zlého učinil tento? Jáť žádné příčiny smrti nenalézám na něm. Protož potresce ho, propustím.

²³ Oni pak předce dotírali na něj křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich a předních kněží.

²⁴ Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.

²⁵ I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.

²⁶ A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby jej nesl za Ježíšem.

²⁷ I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréžto plakaly a kvílily ho.

²⁸ A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.

²⁹ Nebo aj, přijdou dnové, v nichžto řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.

³⁰ Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás!

³¹ Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?

³² Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.

³³ A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.

³⁴ Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los.

³⁵ I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.

³⁶ Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,

³⁷ A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě.

³⁸ A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.

³⁹ Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.

⁴⁰ A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi v témž odsouzení?

⁴¹ Myť zajisté spravedlivě trpíme, nebo hodnou pomstu za skutky naše béřeme, ale tento nic zlého neučinil.

⁴² I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.

³ Pilát se ho tedy zeptal: “Ty jsi ten židovský král?” Ale on mu odpověděl: “Ty to říkáš.”

⁴ Pilát tedy řekl velekněžím a zástupům: “Žádnou vinu na tomto člověku nenacházím.”

⁵ Ale oni tím více naléhali a říkali: “Bouří lid! Učí po celém Judsku počínaje od Galileje až sem!”

⁶ Když tedy Pilát uslyšel o Galileji, zeptal se, zda je ten člověk Galilejec.

⁷ A když se dozvěděl, že je z Herodova panství, poslal ho k Herodovi, který v těch dnech byl také v Jeruzalémě.

⁸ A když Herodes spatřil Ježíše, velice se zaradoval. Dávno ho totiž toužil vidět, protože o něm hodně slyšel, a doufal, že uvidí nějaký zázrak, který Ježíš udělá.

⁹ Vyptával se ho tedy mnohými slovy, ale on mu nic neodpověděl.

¹⁰ Stáli tam však velekněží a zákoníci a usilovně ho obviňovali.

¹¹ A tak jím Herodes se svými vojáky pohrdl, a když se mu dost naposmíval, oblékl ho do skvostného roucha a poslal ho zpět k Pilátovi.

¹² A toho dne se Pilát a Herodes spřátelili; předtím totiž byli spolu v nepřátelství.

¹³ Tehdy Pilát svolal velekněze a přední muže i lid

¹⁴ a řekl jim: “Přivedli jste mi tohoto člověka jako rozvraceče lidu; a hle, já jsem ho před vámi vyslechl a nenašel jsem na tom člověku žádnou vinu v tom, z čeho ho obviňujete.

¹⁵ Dokonce ani Herodes ne, neboť jsem vás poslal k němu. Pohleďte, nespáchal nic, za co by si zasloužil smrt!

¹⁶ Proto ho napomenu a propustím.”

¹⁷ (Ve svátek jim totiž musel propouštět jednoho vězně.)

¹⁸ Ale všichni společně vykřikli: “Odstraň tohoto a propusť nám Barabáše!”

¹⁹ (Ten byl vsazen do vězení za nějakou vzpouru, která vznikla ve městě, a za vraždu.)

²⁰ Pilát k nim tedy znovu promluvil, protože chtěl propustit Ježíše.

²¹ Ale oni křičeli: “Ukřižuj, ukřižuj ho!”

²² On jim tedy řekl potřetí: “Ale co tento muž udělal zlého? Nenašel jsem na něm žádnou smrtelnou vinu. Proto ho napomenu a propustím!”

²³ Ale oni naléhali velikým křikem a dožadovali se, aby byl ukřižován. A jejich hlasy i hlasy velekněží sílily.

²⁴ Pilát tedy rozhodl, aby se stalo podle jejich žádosti,

²⁵ a propustil jim toho, který byl vsazen do vězení za vzpouru a vraždu, o něhož žádali, ale Ježíše vydal jejich vůli.

²⁶ A když ho odváděli, chytili nějakého Šimona Kyrénského, který šel z pole, a naložili mu kříž, aby ho nesl za Ježíšem.

²⁷ Šlo za ním veliké množství lidu i ženy, které nad ním plakaly a naříkaly.

²⁸ Ježíš se k nim obrátil a řekl: “Dcery jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale plačte nad sebou a nad svými dětmi.

²⁹ Neboť hle, přicházejí dny, kdy řeknou: ‘Blaze neplodným a lůnům, která nerodila, a prsům, které nekojily!’

³⁰ Tehdy začnou říkat horám: ‘Padněte na nás!’ A kopcům: ‘Přikryjte nás!’

³¹ Když se totiž toto děje zelenému stromu, co se stane se suchým?”

³² A k popravě s ním byli vedeni ještě dva jiní, zločinci.

³³ Když pak přišli na místo zvané Lebka, ukřižovali ho tam, i ty zločince - jednoho po pravici a druhého po levici.

³⁴ Tehdy Ježíš řekl: “Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!” A když si dělili jeho šaty, házeli o ně los.

³⁵ Lidé tam stáli a dívali se; a s nimi se mu vysmívali také přední muži, kteří říkali: “Jiné spasil, tak ať spasí sám sebe, jestliže je to Kristus, ten Boží Vyvolený!”

³⁶ A vojáci se mu posmívali také. Přistupovali, nabízeli mu ocet

³⁷ a říkali: “Jestli jsi ten židovský král, zachraň sám sebe!”

³⁸ Byl nad ním také nápis, napsaný řeckými, latinskými a hebrejskými písmeny: “TOTO JE ŽIDOVSKÝ KRÁL.”

³⁹ A jeden z těch zločinců, kteří viseli s ním, mu spílal a říkal: “Jestliže jsi Kristus, zachraň sám sebe i nás!”

⁴⁰ Ale ten druhý mu odpověděl a káral ho slovy: “Ty se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi ve stejném odsouzení!

⁴¹ A my jistě trpíme spravedlivě, protože dostáváme, co si za své skutky zasloužíme, ale tenhle nic zlého neudělal.”

⁴² Tehdy řekl Ježíši: “Pane, vzpomeň si na mě, až přijdeš ve svém království.”