Text copied!
CopyCompare
Testamento jaa maa jitoho-yo Jesucristo - Lucas

Lucas 19

Help us?
Click on verse(s) to share them!
1Te ni̱ kɨ̱vɨ Jesús ini̱ ñuu̱ Jericó, ni̱ ja̱'a‑ni‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱ núú.
2Te yúan ni̱ kenda‑ni ɨɨn cha̱a kúká, nání‑de Zaqueo. Te cha̱a‑ún kúñá'nu‑de nuu̱ táká cha̱a xíní.
3Te ndúkú ndéé‑de nde̱'é‑de nuu̱ Jesús nú ndé cha̱a kúu‑ya̱. Ko tú ní kúu, chi̱ kua'a̱ ñáyɨvɨ ní kajasu̱‑i‑ya̱, te vina lɨkɨ̱‑ni‑de.
4Te jínu‑de ni̱ ja̱kuxnúú‑de. Te ni̱ kaa‑de xini̱ ɨ́ɨn nuyu̱'ndú náva̱'a kuni̱‑de nuu̱‑yá. Chi̱ yúan ja̱'a‑ya̱ kí'i̱n‑ya̱.
5Te ni̱ jaa̱ Jesús yúan. Te ni̱ ndakoto‑ya̱ núu̱‑dé. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Zaqueo, yachi̱ nuu‑ró chi̱ vina jínu ñú'ún já kéndo̱o‑ri̱ ve'e‑ró. Achí‑ya̱.
6Yúan‑na te yachi̱ ni̱ nuu‑de. Te kúsɨɨ̱ xáa̱n iní‑de ni̱ jaka‑de‑ya̱.
7Te ña̱yɨvɨ‑ún, ni̱ kajini̱‑i ja̱ súan ni̱ kuu. Te ni̱ kaka'a̱n sóó‑i: A kua'a̱n‑tu‑ya̱ kéndo̱o‑ya̱ jíín ɨ́ɨn cha̱a íó kua̱chi, áchí‑i.
8Yúan‑na te Zaqueo ni̱ jukuiñi̱‑de. Te ni̱ kachi̱‑de jíín máá Jíto'o̱‑yo̱: Táta̱, sava ndatíñu‑ná, ná kuá'a‑ná nuu̱ ñáyɨvɨ ndá'ú. Te nú nuu̱ ɨ́ɨn cha̱a ni̱ janchaa̱‑ná ndatíñu‑de, te ná nákua̱'a‑ná kuu̱n já súan nuu̱‑dé. Achí‑de.
9Te ni̱ kachi̱ Jesús jíín‑de: Vina te ini̱ ve̱'e yá'a ni̱ ka̱ku ɨɨn cha̱a núsáá, chi̱ máá, suni se̱'e Abraham kúu.
10Chi̱ máá Sé'e cha̱a va̱i nándúkú‑yá te nama‑ya̱ já á ni̱ naa. Achí‑ya̱.
11Te ni̱ ka̱jini so̱'o ña̱yɨvɨ‑ún ta̱ká tu̱'un yá'a. Te Jesús ni̱ ka'a̱n‑ga̱‑ya̱ ɨ́ɨn tu̱'un yátá, chi̱ a ni̱ kuyani‑ya̱ ñúu̱ Jerusalén, te kájani ini̱‑i ja̱ vítan ñú'ni koo ndiji̱n ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu.
12Ja̱ yúán ní ka'a̱n‑ya̱: Ɨɨn cha̱a kúñá'nu, ni̱ kenda‑de kua'a̱n jíká‑de ɨnga̱ ñuu̱ náva̱'a ni'i̱n‑dé fuerza ja̱ tɨ́ɨn‑de ñuu̱, te chaa̱‑de.
13Te ni̱ kana‑de xini̱ uxí tá'a̱n mozo‑de, te ni̱ ja̱'a‑de ciento ciento peso nuu̱ ɨ́ɨn ɨɨn‑i. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑i: Sátiñu jíná'an‑ró nini ki'i̱n‑ri̱ te nchaa̱‑ri̱, áchí‑de.
14Ko kájito u'u̱ ña̱yɨvɨ ñúu̱‑ún‑de, te ni̱ ka̱tájí ɨ́ɨn comisión kua̱kasu̱ nuu̱‑dé: Tú játa'a̱n ini̱‑yo̱ já tá'ú cháa yúan tiñu nuu̱‑yo̱. Achí.
15Te ni̱ kuu ja̱ ní ni'i̱n‑dé fuerza ja̱ tɨ́ɨn‑de ñuu̱, te ni̱ nchaa̱‑de. Te ni̱ tá'ú‑de tiñu ná kíi mozo ja̱ ní ja̱'a‑de xu̱'ún núu̱‑ún, náva̱'a ná kuní‑de ndasa ni̱ ka̱sátiñu ɨɨn ɨɨn‑i.
16Te mozo ɨɨn ni̱ jaa̱ nuu̱‑dé. Te ni̱ ka'a̱n‑i: Táta̱, ni̱ ja̱'a‑ní ciento peso nuu̱‑ná, te ni̱ ni'i̱n‑ná mil peso sɨkɨ̱, áchí‑i.
17Te máá‑de ni̱ kachi̱‑de jíín mozo: Ió va̱'a chi̱ mozo va̱'a kúu‑ró. Ni̱ skíkuu va̱'a‑ró jíín yakú ndatíñu‑ri̱. Vina te tá'ú‑ró tíñu nuu̱ uxí ñuu̱ tɨ́ɨn‑ri̱, áchí‑de.
18Te ni̱ chaa̱ ɨnga̱ mozo te ni̱ ka'a̱n: Táta̱, ni̱ ja̱'a‑ní ciento peso nuu̱‑ná, te ni̱ ni'i̱n‑ná u'u̱n ciento peso sɨkɨ̱, áchí‑i.

19Te suni ni̱ ka'a̱n‑de jíín mozo‑ún: Róó, suni tá'ú‑ró tíñu nuu̱ ú'u̱n ñuu̱ tɨ́ɨn‑ri̱, áchí‑de.
20Te ni̱ chaa̱ ɨnga̱ mozo. Te ni̱ ka'a̱n: Táta̱, yá'a íó ciento peso‑ní, chi ni̱ chiva̱'a‑ná ini̱ ɨɨn pañito.
21Chi ni̱ yu̱'ú‑ná ni̱ jito‑ná níí ja̱ cháa xaa̱n iní kúu‑ní, te náki'in‑ní ja̱ tú jáitúu‑ní, te já'nu̱‑ní ja̱ tú jachá‑ní, áchí‑i.
22Yúan‑na te ni̱ kachi̱‑de jíín‑i: Mozo káñáá kúu‑ró, te jíín tú'un ni̱ kenda yu'u‑ro jián, náku̱xndíi‑ri̱ sɨkɨ̱‑ro̱. Chi̱ a jiní‑ro̱ já cháa xaa̱n iní kúu‑ri̱, ja̱ náki'in‑ri̱ ja̱ tú jáitúu‑rí, te já'nu̱‑ri̱ ja̱ tú jachá‑ri̱.
23Núsáá, naja̱ tú ní já'a‑ró xú'ún‑rí no'o̱n banco núú. Te nuu̱ ncháa̱‑ri̱ te nandaka̱n‑ri̱ xu̱'ún‑rí onde̱ jíín sé'e xu̱'ún núú. Achí‑de.
24Yúan‑na te ni̱ kachi̱‑de jíín sáva‑ga̱ ña̱yɨvɨ ká'i̱in yani nuu̱‑dé: Kuanchaa̱ ciento peso jia̱n núu̱‑í, te kua̱'a‑ró núu̱ mozo ñáva̱'a mil peso, áchí‑de.
25Te máá ñáyɨvɨ, ni̱ kaka'a̱n jíín‑de: Táta̱, a ñáva̱'a‑i mil peso xáa̱n, áchí.
26Te ni̱ ka'a̱n tuku máá cháa kúñá'nu: A ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, cha̱a ja̱ á ñáva̱'a, te kii‑ga̱ nuu̱‑dé, te cha̱a ja̱ tú ñáva̱'a, va̱sa ja̱ á ñáva̱'a‑de‑ún, te kuxio ki'i̱n.
27Te suni cha̱a kájito u'u̱ ruu̱, ja̱ tú ní kákuni̱‑de ja̱ tá'ú‑rí tiñu nuu̱‑dé, kuáki̱'in‑de ná kíkoyo‑de nuu̱‑rí yá'a. Te ka'ni‑ro‑dé jíná'an‑de. Achí‑de.
28Te ni̱ ndɨ'ɨ ni̱ ka'a̱n‑ya̱ tú'un yá'a. Te ni̱ ja̱kuxnúú‑yá kua̱kaa‑ya̱ núu̱ Jerusalén.
29Te nuu̱ ní kuyani‑ya̱ ñúu̱ Betfagé jíín ñúu̱ Betania, ni̱ jaa̱‑ya̱ ɨ́ɨn yuku nání yúku Olivos. Te ni̱ tájí‑yá uu̱ cha̱a káskuá'a jíín‑yá kája'a̱n‑de:
30Kuá'án rancho kándee lado jia̱n. Te nuu̱ kɨ́vɨ‑ni‑ró yúan, te ni'i̱n‑ro̱ ɨ́ɨn burro nú'ni̱‑tɨ̱, ja̱ ní ɨɨn cha̱a té koso‑gá‑de‑tɨ̱. Te ndájí‑ró‑tɨ́. Te kii‑ró jíín‑tɨ́.
31Te nú ndé cha̱a ká'a̱n jíín‑ró, naja̱ kándájí‑ró‑tɨ́, achi̱‑de, te ka'a̱n‑ro̱ jíín‑de: Máá Jíto'o̱‑yo̱ jínu ñú'ún‑yá‑tɨ̱, achi̱‑ro̱, áchí‑ya̱.
32Te kája'a̱n cha̱a ni̱ tájí‑yá‑ún te ni̱ kani'i̱n‑dé‑tɨ̱ nátu̱'un ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de.
33Te nini kándájí‑de burro‑ún te ni̱ kaka'a̱n jito'o̱‑tɨ̱ jíín‑de: Naja̱ kándájí‑ró burro‑ri̱, áchí‑de.
34Te máá‑de, ni̱ kaka'a̱n‑de: Chi̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ jínu ñú'ún‑yá‑tɨ̱, áchí‑de.
35Te ni̱ cha̱koyo‑de jíín‑tɨ́ nuu̱ Jesús. Te ni̱ ka̱xndée‑de tɨka̱chí‑de sɨkɨ̱ burro‑ún. Te ni̱ ka̱skáa‑de Jesús sɨkɨ̱‑tɨ́ yóso‑yá‑tɨ̱.
36Te nini jíka‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱, te ni̱ kajaki̱n‑de tɨka̱chí‑de ini̱ ichi.

37Te nini kákuyani‑ya̱ ñúu̱ Jerusalén ja̱ kákuun‑ya̱ yúku Olivos, te ta̱ká cha̱a káskuá'a jíín‑yá, kánakana jaa‑de Dios sɨkɨ̱ táká tiñu ñá'nu ja̱ ní kajini̱‑de ni̱ sá'a‑ya̱.
38Te káka'a̱n‑de: Ná nákana jaa‑yó Rey yá'a chi̱ ndíso‑ya̱ tíñu máá Tatá Dios. Chi̱ vindaa̱ vinené íó onde̱ andɨ́vɨ́, te suni luu ñá'nu káa yúan. Achí.
39Yúan‑na te sava cha̱a fariseo ká'i̱in ma̱'ñú ñáyɨvɨ kuá'a̱‑ún, ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Maestro, kana jíín‑ní nuu̱ cháa káskuá'a jíín‑ní, ná kasú‑de yu'u‑dé, áchí‑de.
40Te máá Jesús ni̱ ka'a̱n‑ya̱: A ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró ja̱ nú cha̱a yá'a ná kasú‑de yu'u‑dé, te súan kana kó'ó táká yuu̱, áchí‑ya̱.
41Te ni̱ kuyani‑ya̱. Te ni̱ jini̱‑ya̱ núu̱ ñúu̱‑ún. Te ni̱ nde'e̱‑ya̱ sɨkɨ́ ñúu̱‑ún.
42Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Aa̱, xáán va̱'a nú ní jiní máá‑ró ndasa va̱i tu̱'un vindaa̱ vinené núú. Ko vina chi̱ a yísa̱'í te ma̱ kuní‑ro̱ núu̱.
43Chi̱ jaa̱ kɨvɨ̱, ja̱ cháa kájito u'u̱ róó kuíkó ndúu̱ nɨ́nɨ‑dé róó. Te ta̱ká lado kasu̱‑de róó. Te nataan ní'in‑de róó.
44Te stúncháa̱‑de róó nuu̱ ñú'un onde̱ jíín sé'e‑ró já káxiu̱kú‑i ini̱‑ro̱. Te ma̱ skéndo̱o‑de yuu̱ kóso tá'an sɨkɨ̱ yúu̱, chi̱ tú ní jiní‑ro̱ já ní kii‑ya̱ núu̱‑ro̱. Achí‑ya̱.
45Te ni̱ kɨ̱vɨ Jesús ini̱ ve̱'e ii̱. Te ni̱ kejá'á‑yá kíñi'in‑ya̱ ñáyɨvɨ kájaan káxi̱kó íin‑i ini̱ ve̱'e ii̱‑ún kája'a̱n‑i.
46Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑i: Á tú yóso núu̱ tutú: Ve'e‑ri̱, chi̱ ve'e nuu̱ kájika̱n ta'u̱ kúu, ko máá‑ró, a ni̱ ka̱nasá'a‑ró yaú kava ñákui̱'ná, áchí‑ya̱.
47Te ndɨta'a̱n kɨvɨ̱ stá'a̱n‑ya̱ tú'un ini̱ ve̱'e ii̱. Ko sutu̱ ñá'nu jíín cháa káchaa tutu̱ jíín cháa kákuñá'nu ini̱ ñuu̱‑ún, ni̱ ka̱ndúkú‑de modo ndasa ka'ni‑dé‑ya̱.
48Ko tú ní kákuu ndasa sá'a‑de jíín‑yá, chi̱ ndivii ñáyɨvɨ, ni̱ ka̱kee nuu̱‑í ká'i̱in‑i kájini ná'ín‑i tu̱'un ká'a̱n‑ya̱.