Kazatel 8:1-8

¹Moudrost člověka osvěcuje oblíčej jeho, a nestydatost tváři jeho proměňuje.

²Jáť radím: Výpovědi královské ostříhej, a však podlé přísahy Boží.

³Nepospíchej odjíti od tváři jeho, aniž trvej v zpouře; nebo cožť by koli chtěl, učinil by.

⁴Nebo kde slovo královské, tu i moc jeho, a kdo dí jemu: Co děláš?

⁵Kdo ostříhá přikázaní, nezví o ničem zlém. I čas i příčiny zná srdce moudrého.

⁶Nebo všeliké předsevzetí má čas a příčiny. Ale i to neštěstí veliké člověka se přídrží,

⁷Že neví, co budoucího jest. Nebo jak se stane, kdo mu oznámí?

⁸Není člověka, kterýž by moci měl nad životem, aby zadržel duši, aniž má moc nade dnem smrti; nemá ani braně v tom boji, aniž vysvobodí bezbožnost bezbožného.