Kazatel 1:2-6

²Marnost nad marnostmi, řekl kazatel, marnost nad marnostmi, a všecko marnost.

³Jaký užitek má člověk ze všelijaké práce své, kterouž vede pod sluncem?

⁴Věk pomíjí, a jiný věk nastává, ačkoli země na věky trvá.

⁵Vychází slunce, i zapadá slunce, a k místu svému chvátá, kdež vychází.

⁶Jde ku poledni, a obrací se na půlnoci, sem i tam se toče, chodí vítr, a okolky svými navracuje se vítr.