1Potom jsem uviděl nové nebe a novou zemi. Neboť první nebe a první země pominuly a moře již nebylo.
2A já Jan jsem uviděl to svaté město, Nový Jeruzalém, jak sestupuje od Boha z nebe, připravený jako nevěsta okrášlená pro svého muže.
3A uslyšel jsem mocný hlas z nebe, který říkal: “Hle, Boží stánek s lidmi: bude bydlet s nimi a oni budou jeho lid a Bůh sám bude s nimi a bude jejich Bohem.
4A Bůh setře každou slzu z jejich očí a smrt už nebude, ani nářek ani křik ani bolest už nikdy nebude; neboť první věci pominuly.”
5A Ten, který seděl na trůnu, řekl: “Hle, činím všechno nové.” A řekl mi: “Napiš, že tato slova jsou věrná a pravdivá.”
6Pak mi řekl: “Stalo se. Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Já dám žíznícímu z pramene vody života zadarmo.
7Kdo vítězí, bude dědicem všeho a já mu budu Bohem a on mi bude synem.
8Ale bázliví, nevěrní, ohavní, vrazi, smilníci, čarodějové, modláři i všichni lháři mají svůj díl v jezeře, které hoří ohněm a sírou; a to je druhá smrt.”
9Tehdy ke mně přišel jeden z těch sedmi andělů, kteří měli těch sedm koflíků plných sedmi posledních ran, a promluvil se mnou. Řekl: “Pojď, ukážu ti Nevěstu, manželku Beránkovu.”
10Odnesl mě v Duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi veliké město, ten svatý Jeruzalém, sestupující od Boha z nebe
11a mající Boží slávu. Jeho jas byl podobný nejdražšímu kameni, jako kameni jaspisu, jasnému jako křišťál.
12Měl velikou a vysokou hradbu, měl dvanáct bran a na těch branách dvanáct andělů a napsaná jména, která patří dvanácti pokolením synů Izraele.
13Tři brány byly z východu, tři brány ze severu, tři brány z jihu a tři brány ze západu.
14Městská hradba měla dvanáct základů a na nich jména dvanácti Beránkových apoštolů.
15A ten, který se mnou mluvil, měl zlatou třtinu, aby změřil město, jeho brány i jeho hradbu.
16(To město je rozloženo do čtverce: jeho délka je stejná jako šířka.) Změřil tedy město tou třtinou - na dvanáct tisíc honů. Jeho délka, šířka i výška jsou stejné.
17Potom změřil jeho hradbu: sto čtyřicet čtyři loket lidské míry, která je mírou anděla.
18Jeho hradba byla postavena z jaspisu, ale město bylo čisté zlato podobné čistému sklu.
19Základy městské hradby byly ozdobeny všemi drahokamy: první základ byl jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd,
20pátý sardonyx, šestý karneol, sedmý chryzolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst.
21A těch dvanáct bran bylo dvanáct perel: každá z těch bran byla z jedné perly; a ulice toho města byla ze zlata čistého jako průhledné sklo.
22Ale neviděl jsem v něm žádný chrám; neboť jeho chrámem je Pán Bůh Všemohoucí a Beránek.
23A to město nepotřebuje slunce ani měsíc, aby v něm svítily, neboť ho rozzářila Boží sláva a jeho lampou je Beránek.
24Národy spasených se budou procházet v jeho světle a králové země do něj přenesou svou slávu a čest.
25Jeho brány nebudou ve dne nikdy zavírány (nebude tam totiž noc).
26Přenesou do něj slávu a čest národů,
27avšak rozhodně do něj nevejde nic znečišťujícího ani působícího ohavnost a lež, ale jen ti, kteří jsou zapsáni v Beránkově knize života.