1Ty pak mluv, co se sluší na zdravé učení.
2Starší muži ať jsou střídmí, počestní, rozvážní, zdraví ve víře, v lásce a v trpělivosti.
3Podobně starší ženy ať se chovají, jak se sluší na svaté, ať nejsou pomlouvačné ani zotročené množstvím vína, ať jsou učitelkami dobrého,
4ať učí mladé ženy, aby milovaly manžely a děti,
5byly rozvážné, cudné, pečující o domácnost, laskavé, poddané svým manželům, aby Boží slovo nebylo tupeno.
6Podobně napomínej i mladíky, aby byli rozvážní.
7Ty sám buď ve všem příkladem dobrých skutků; v učení měj celost, vážnost, stálost.
8Mluv zdravé slovo, jež nelze odsoudit, aby protivník byl zahanben a neměl, co by o vás řekl zlého.
9Služebníky uč, ať jsou poddáni svým pánům, ať jsou ve všem příjemní, ať neodmlouvají,
10neokrádají, ale prokazují veškerou správnou věrnost, aby ve všem byli ozdobou učení našeho Spasitele Boha.
11Boží zachraňující milost se zajisté zjevila všem lidem.
12Ta nás vyučuje, abychom se zřekli bezbožnosti a světských žádostí a žili v tomto světě rozvážně, spravedlivě a zbožně,
13v očekávání té požehnané naděje, totiž slavného příchodu našeho velikého Boha a Spasitele Ježíše Krista,
14který dal sám sebe za nás, aby nás vykoupil z veškeré nepravosti a očistil si pro sebe svůj zvláštní lid, horlivě milující dobré skutky.
15Toto mluv; napomínej a kárej s veškerým důrazem. Ať tebou nikdo nepohrdá.
