1Pavel, Boží služebník a apoštol Ježíše Krista, podle víry Božích vyvolených a poznání pravdy, jež vede ke zbožnosti,
2v naději věčného života, který před věčnými časy zaslíbil Bůh, který nikdy nelže
3a který v patřičný čas zjevil své slovo skrze kázání, jež mi bylo svěřeno podle nařízení našeho Spasitele Boha,
4Titovi, svému vlastnímu synu v obecné víře: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a od Pána Ježíše Krista, našeho Spasitele.
5Zanechal jsem tě na Krétě z toho důvodu, abys dal do pořádku to, co ještě zbývá, a ustanovil po městech starší, jak jsem ti nařídil.
6Někdo může být starším, je-li bezúhonný, manžel jedné ženy a má-li věřící děti, které nelze obvinit z bujnosti nebo nepoddajnosti.
7Neboť biskup musí jakožto Boží správce být bezúhonný, ne samolibý, ne prchlivý, ne pijan, ne rváč, ne ziskuchtivý,
8ale pohostinný, milovník dobra, rozvážný, spravedlivý, svatý, zdrženlivý,
9držící se spolehlivého slova podle toho, jak byl naučen, aby mohl nejen povzbuzovat zdravým učením, ale i přemáhat odpůrce.
10Je totiž mnoho nepoddaných, prázdných mluvků a svůdců mysli, zvláště těch z obřízky,
11jimž musí být zacpána ústa. Ti rozvracejí celé domy, když pro mrzký zisk vyučují tomu, co se nesmí.
12Jeden z nich, jejich vlastní prorok, řekl: “Kréťané byli vždycky lháři, zlá zvěř a líná břicha.”
13Toto svědectví je pravdivé. Proto je přísně kárej, aby byli zdraví ve víře
14a nezabývali se židovskými bájemi a příkazy lidí, kteří se odvracejí od pravdy.
15Čistým je všechno čisté; poskvrněným a nevěřícím však není čisté nic, ale jejich vlastní mysl i svědomí jsou poskvrněné.
16Vyznávají, že znají Boha, svými skutky to však popírají. Jsou ohavní, nepovolní a nezpůsobilí k jakémukoli dobrému dílu.
