1Bratři, i kdyby byl člověk zachvácen nějakým prohřeškem, vy duchovní ho napravte v duchu krotkosti a každý dávej pozor sám na sebe, abys nebyl pokoušen i ty.
2Neste břemena jedni druhých a tak naplňte Kristův zákon.
3Zdá-li se totiž někomu, že je něco, ačkoli není nic, takový klame svou vlastní mysl.
4Každý ať posoudí své vlastní dílo a tehdy se bude chlubit jen sám sobě, a ne jinému.
5Každý totiž ponese svůj vlastní náklad.
6Ten, kdo je vyučován ve slově, ať se ve všech dobrých věcech dělí s tím, kdo ho vyučuje.
7Nemylte se, Bohu se nelze vysmívat: vždyť cokoli člověk rozseje, to také sklidí.
8Kdo totiž rozsívá svému tělu, bude z těla sklízet zkázu; kdo však rozsívá Duchu, bude z Ducha sklízet věčný život.
9V konání dobrého pak nepolevujme, neboť v patřičný čas budeme sklízet bez ustání.
10A proto, dokud máme čas, dělejme dobře všem, a zvláště členům rodiny víry.
11Pohleďte, jak velkými písmeny vám píši svou vlastní rukou.
12Ti, kdo chtějí dobře vypadat v těle, vás nutí, abyste se obřezávali, jen proto, aby nebyli pronásledováni pro Kristův kříž.
13Vždyť ani ti, kdo jsou sami obřezáni, nezachovávají Zákon! Chtějí však, abyste se obřezávali, aby se mohli pochlubit vaším tělem.
14Ale já se v žádném případě chlubit nebudu - jedině křížem našeho Pána Ježíše Krista, skrze nějž je svět ukřižován mně a já světu.
15Vždyť v Kristu Ježíši nic nezmůže obřízka ani neobřízka, ale jen nové stvoření.
16A všichni, kdo budou následovat toto pravidlo, na ty ať přijde pokoj a milosrdenství, i na Boží Izrael.
17Nadále ať mi nikdo nedělá potíže, vždyť já na svém těle nosím vyrytá znamení, že patřím Pánu Ježíši.
18Milost našeho Pána Ježíše Krista s vaším duchem, bratři. Amen.
