1Říkám však, že dokud je dědic nedospělý, ničím se neliší od otroka, ačkoli je pánem všeho,
2ale je pod poručníky a správci až do času určeného otcem.
3Stejně i my, když jsme byli nedospělí, byli jsme zotročeni pod principy tohoto světa.
4Když však přišla plnost času, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, narozeného pod Zákonem,
5aby vykoupil ty, kteří byli pod Zákonem, abychom přijali právo synovství.
6A protože jste synové, Bůh poslal do vašich srdcí Ducha svého Syna, volajícího: “Abba, Otče!”
7A tak už nejsi otrok, ale syn, a když syn, pak také Boží dědic skrze Krista.
8Tehdy, když jste neznali Boha, otročili jste těm, kdo přirozeností nejsou bohové.
9Avšak nyní, když jste Boha poznali (spíše jste však byli poznáni Bohem), jak to, že se znovu obracíte k těm chabým a ubohým principům a chcete jim znovu začít otročit?
10Dbáte na dny, měsíce, časy a roky!
11Bojím se o vás, abych se snad pro vás tolik nenapracoval nadarmo.
12Bratři, prosím vás, buďte jako já; vždyť i já jsem jako vy. Nijak jste mi neublížili.
13Víte, že jsem vám poprvé kázal evangelium ve slabosti těla;
14a vy jste tou zkouškou na mém těle nepohrdli, ani jste mě neodmítli, ale přijali jste mě jako Božího anděla, jako Krista Ježíše.
15Jaké tedy bylo vaše štěstí? Vydávám vám svědectví, že kdyby to bylo možné, vyloupli byste si oči a dali mi je!
16Stal jsem se tedy vaším nepřítelem, když vám říkám pravdu?
17Horlivě po vás touží, ale nedobře; dokonce vás chtějí odloučit, abyste horlili pro ně.
18Správné je však horlit v dobrém vždycky, a ne jen když jsem u vás.
19Synáčkové moji, které znovu v bolestech rodím, dokud ve vás nebude zformován Kristus,
20chtěl bych být nyní u vás a změnit svůj hlas, neboť jsem nad vámi bezradný.
21Povězte mi vy, kteří chcete být pod Zákonem, nenasloucháte snad Zákonu?
22Je přece napsáno, že Abraham měl dva syny, jednoho ze služky a druhého ze svobodné.
23Ale ten ze služky se narodil podle těla, kdežto ten ze svobodné skrze zaslíbení.
24Je to jinotaj, neboť ty ženy jsou dvě smlouvy: jedna z hory Sinaj, rodící své děti do otroctví, a to je Hagar.
25Tato Hagar je hora Sinaj v Arábii a odpovídá nynějšímu Jeruzalému, neboť je se svými dětmi v otroctví.
26Ale ten horní Jeruzalém je svobodný, a ten je matkou nás všech.
27Je přece napsáno: “Raduj se, neplodná, která nerodíš; propukni v jásot a zvolej, ty, která nemáš porodní bolesti; neboť dětí opuštěné je mnoho, více než té která má muže.”
28My jsme však, bratři, tak jako Izák, dětmi zaslíbení.
29Ale jako tehdy ten narozený podle těla pronásledoval toho podle Ducha, tak je to i teď.
30Avšak co říká Písmo? “Vyvrhni služku i jejího syna, neboť syn služky nebude dědicem se synem svobodné.”
31A tak, bratři, nejsme dětmi služky, ale dětmi té svobodné.
