20Má matananu di mákái ngorer má marán di ruruna, má pinpidan si Konom a maras mák rakrakai uri holhol kán tan kálámul.
21Má ngo ákte rah i tan táit ngorer, Tanián a Pilpil a sisdoi holhol si Paulo suri ngo na laum tangrai aru balis á Makedoniá má Girik má nák han átik á Ierusalem. Má ngorer ái Paulo a parai ngo, “Iau nem i mákái Rom namur ngo iakte longoi kak láklák ur Ierusalem.”
22Pasi á ngorer ák dos palai kán aru tám artangan, ái Timoteo mái Erastus, suri diara táilnai ur Makedoniá. Mái Paulo sang a káling kiskis be á Esiá.
23I pákánbung er, lala ororok taladeng a kaptur iatung i malar á Epeso suri Sál si Iesu. A ngoromin.
24Kesi kálámul ngisán ái Damatirius ái a lala mánán i him mai siliwa mák lu tuni siliwa uri tártárwán i rumán lotu káián kándi káláu ái Atemis, má ák tari marán á him má dik apángái lala pirán tabal ur kándi á tan tám tuntun siliwa.
25Má ái Damatirius a kilkila talmi kán bos tám him tiklik mai bos tám tuntun siliwa mák parai si di ngoromin, “Kalilik, gam mánán on ngo git lu kipi lala pirán tabal til on á him minái má gitá kis kuluk on.
26Má kes mul, gamáte mákái má gamáte longrai kán worwor ái Paulo ngo tan tártárwán káláu di longoi mai limán kálámul má gitá lu lotu uri narsá di, kápte ngo di liuán káláu. Mái Paulo ákte abálbál pasi marán kálámul suri dik ruruna i dánih a parai. Áá, ákte longoi main Epeso má erei pátum, má nák bonta noi kunlán balis á Esiá.
27Auh! Kápate kuluk á ngorer! Da worwor sáksák uri kángit him má na pur. Má káp iau te para masiknai suri kángit him sár, iau parai mul suri rumán lotu káián kángit rakrakai án tánráu, ái Atemis. Tan kálámul da ngoi ngo rumán lotu káián a tu táit bia. Má kápdate lu árngai mul i ngisán kángit tánráu, koner matananu di lu lotu uri narsán main Esiá má i naul matmatngan pokon no.”
28Má ngo ái rung er di longrai ngorer, ki ák lala mos i bál di má dik turpasi wakwak ngoromin, “Huihui iá! A tuan songap ái Atemis, káláu kángit á tan Epeso!”
29Má worwor er ák ariwai bál matananu no ák lala málmálas. Má dik rut ngorer má dik tola pas Gaius mái Aristakus, aru kakun Makedoniá, diar lu saliu tiklik mam Paulo, má matananu di rut tiklik mam diar urami nián ialial.
30Ái Paulo a mákái ngorer mák nem ngo na kusak suri nák worwor i mátán matananu, mái sár tan tám ruruna kápte di mángta palai ngo na han.
31Má te kálámul pakta tili balis á Esiá, di rang turán ái Paulo, má di mul di matai ngo ái Paulo na sol uri nián ialial, má ngorer di tarwai wor ur singin má sungi suri koion na sirai kán liu ngorer.
32Má imi nián ialial be, matananu kápte di kis pau, di tungai ororok sang. Di arbin mai toltolom táit a lite. Te di parai lite táit, má te bul di parai lite. Ái sár marán tili di iatung kápte di mánán tusi dánih di kis talum suri.
33Má kesi kálámul ngisán ái Aleksada, ái iatung tiklik mai rang turán, di no bos kakun Iudáiá. Má dik sisdo Aleksada ur táil suri na tur sur di i mátán matananu, má dik parai singin suri matngan worwor ngádáh na parai. Ngorer mái Aleksada a tur kári matananu be mai limán mák tohoi suri worwor.
34Má ngo matananu di mák ilmi ngo a kakun Iudáiá, dik turpasi lala bin sang ngo, “Huihui iá! A tuan songap sang ái Atemis, káláu kángit á tan Epeso!” Má kándi tungai bin ngoromin pasi aru i awa.
35Má ngo ákte tingting gomot má i wakwak, ngorer kesi kálámul pakta a sámtur mák abálbálái matananu, má namur ák parai ngoromin, “Matananu Epeso, git no git talas ur on ngo kángit malar á Epeso a kámniánsit suri lotu uri narsán tilik tánráu ái Atemis kángit káláu, má ngo hat mul erei git lu lotu uri narsán, wa ái a tártárwán kángit tánráu er a sehel pas tilamuni armongoh.
36Matananu no di talas ur on má kápte kes a arwat suri na pua palai tan táit min iau parai. Má ngorer gama kis pau má koion á bau mai sangar i longoi táit a sák.
37Gamáte talkai aru kálámul min ur mainái, mái sár kápte diar sikip te táit tili rumán lotu ngo ot bilingnai kángit tánráu.
38A mon á bung uri nagogon, má tan tám nagogon di kis di arwat suri nagogon i kálámul. Má ngo ái Damatirius mai kán tan tám him ngo a mon i kándi bálsák mam tekes, da atiutiwi kálámul erei má diarák arkipkip mai worwor iatung.