Skutky apoštolské 24:6-22 in Czech

⁶ Jenž také i o to se pokoušel, aby chrámu poskvrnil; a kteréhožto javše, vedle Zákona našeho chtěli jsme souditi.

⁷ Ale přišed k tomu hejtman Lyziáš s mocí velikou, vzal ho z rukou našich,

⁸ Rozkázav, aby žalobníci jeho šli k tobě. Od něhožto ty sám budeš moci, vyptaje se, zvěděti o všem o tom, z čeho my jej viníme.

⁹ A k tomu se přimluvili i Židé, pravíce, že to tak jest.

¹⁰ Tedy Pavel odpověděl, když mu návěští dal vladař, aby mluvil: Od mnohých let věda tebe býti soudcím národu tomuto představeným, s lepší myslí k tomu, což se mne dotýče, odpovídati budu,

¹¹ Poněvadž ty můžeš to věděti, že není tomu dní více než dvanácte, jakž jsem přišel do Jeruzaléma, abych se modlil.

¹² A aniž jsou mne nalezli v chrámě s někým se hádajícího, aneb činícího roty v zástupu, ani v školách, ani v městě,

¹³ Aniž toho prokázati mohou, což na mne žalují.

¹⁴ Ale totoť já před tebou vyznávám, že podle té cesty, kterouž oni nazývají kacířstvím, tak sloužím Bohu otců svých, věře všemu, cožkoli psáno jest v Zákoně a v Prorocích,

¹⁵ Maje naději v Bohu, že bude, jehož i oni čekají, vzkříšení z mrtvých, i spravedlivých i nespravedlivých.

¹⁶ A tak se chovati hledím, abych měl dobré svědomí bez úrazu před Bohem i před lidmi vždycky

¹⁷ Po mnohých pak letech přišel jsem, almužny nesa národu svému a oběti.

¹⁸ Při čemž mne nalezli v chrámě očištěného, ne s zástupem, ani s bouřkou, někteří Židé z Azie,

¹⁹ Kteříž by měli tuto také před tebou státi a žalovati, měli-li by co proti mně.

²⁰ Anebo nechať tito sami povědí, nalezli-li jsou na mně jakou nepravost, když jsem stál v radě,

²¹ Leč to jedno promluvení, že jsem zavolal, stoje mezi nimi: Pro vzkříšení z mrtvých já k soudu potažen jsem dnes od vás.

²² A vyslyšav to Felix, odložil jim, až by o té cestě něco místnějšího vyzvěděl, řka: Až hejtman Lyziáš sem přijede, posoudím té pře vaší.

⁶ Dokonce se pokusil znesvětit chrám! Zajali jsme ho tedy a chtěli jsme ho soudit podle našeho Zákona.

⁷ Přišel však velitel Lysiáš, s velikým násilím nám ho vzal z rukou

⁸ a přikázal, aby jeho žalobci přišli k tobě. Když ho vyslechneš, budeš se od něho moci sám dovědět o tom všem, z čeho jej obviňujeme.”

⁹ A s tím souhlasili i Židé a tvrdili, že je to tak.

¹⁰ Když mu tedy vladař pokynul, aby mluvil, Pavel odpověděl: “Jelikož vím, že jsi již mnoho let soudcem tohoto národa, budu se hájit s dobrou myslí,

¹¹ protože ti může být známo, že to není více než dvanáct dní, co jsem přišel do Jeruzaléma, abych se poklonil Bohu.

¹² A nenalezli mě, jak se s někým dohaduji v chrámu nebo působím pozdvižení v zástupu nebo v synagogách nebo ve městě.

¹³ A to, z čeho mě teď obviňují, ani nemohou prokázat.

¹⁴ Vyznávám však před tebou, že podle té cesty, kterou nazývají sektou, tak sloužím Bohu našich otců: věřím všemu, co je napsáno v Zákoně a v Prorocích.

¹⁵ A mám v Bohu naději, kterou chovají i oni sami, že nastane vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých.

¹⁶ Proto se sám snažím o to, abych měl vždycky čisté svědomí před Bohem i před lidmi.

¹⁷ Po mnoha letech jsem tedy přišel, abych svému národu přinesl almužny a oběti,

¹⁸ při čemž mě někteří Židé z Asie nalezli v chrámu očištěného, ne se zástupem ani s pozdvižením.

¹⁹ Ti by měli stát před tebou a žalovat, pokud proti mně něco mají.

²⁰ Anebo ať tito sami řeknou, zda na mně, když jsem stál před veleradou, našli nějakou nepravost,

²¹ kromě toho jednoho výroku, že jsem zvolal, když jsem stál mezi nimi: ‘Já jsem dnes vámi souzen kvůli vzkříšení z mrtvých!’”

²² A když to Felix vyslechl, odložil jejich případ, protože už věděl o té cestě něco přesnějšího, a řekl: “Rozsoudím vaši při, až přijede velitel Lysiáš.”