Skutky apoštolské 18:1-22 in Czech

¹ Potom pak Pavel vyšed z Atén, přišel do Korintu.

² A nalezl jednoho Žida, jménem Akvilu, jenž byl rodem z Pontu, kterýž nedávno byl přišel z Vlach, i s Priscillou manželku svou, (protože byl rozkázal Klaudius, aby všickni Židé z Říma vyšli), i přivinul se k nim.

³ A že byl téhož řemesla jako oni, bydlil u nich a dělal; a bylo řemeslo jejich stany dělati.

⁴ I hádal se v škole na každou sobotu a k získání přivodil i Židy i Řeky.

⁵ A když přišli z Macedonie Sílas a Timoteus, rozněcoval se v duchu Pavel, osvědčuje Židům, že Ježíš jest Kristus.

⁶ A když jemu oni odporovali a rouhali se, vyraziv prach z roucha svého, řekl k nim: Krev vaše budiž na hlavu vaši. Já čist jsa, hned půjdu ku pohanům.

⁷ A jda odtud, všel do domu člověka jednoho, jménem Justa, ctitele Božího, kteréhož dům byl u samé školy.

⁸ Krispus pak, kníže školy, uvěřil Pánu se vším domem svým, a mnozí z Korintských slyšíce, uvěřili a křtěni byli.

⁹ I řekl Pán v noci u vidění Pavlovi: Neboj se, ale mluv a nemlč.

¹⁰ Nebť já s tebou jsem, a žádnýť nesáhne na tebe, ať by zle učinil; nebo mnoho mám lidu v tomto městě.

¹¹ I byl tu půl druhého léta, káže jim slovo Boží.

¹² Když pak Gallio vladařem byl v Achaii, povstali jednomyslně Židé proti Pavlovi, a přivedli jej před soudnou stolici,

¹³ Pravíce: Tento navodí lidi, aby proti Zákonu ctili Boha.

¹⁴ A když Pavel měl již otevříti ústa, řekl Gallio k Židům: Ó Židé, jestliže by co nepravého stalo se, nebo nešlechetnost nějaká, slušně bych vás vyslyšel.

¹⁵ Pakliť jsou jaké hádky o slovích a o jméních a Zákonu vašem, vy sami k tomu přihlédněte. Jáť toho soudce býti nechci.

¹⁶ I odehnal je od soudné stolice.

¹⁷ Tedy Řekové všickni, uchopivše Sostena, kníže školy Židovské, bili jej tu před soudnou stolicí, a Gallio na to nic nedbal.

¹⁸ Pavel pak, pobyv tam ještě za mnoho dní, i rozžehnav se s bratřími, plavil se do Syrie, a s ním spolu Priscilla a Akvila, oholiv hlavu v Cenchreis; nebo byl učinil slib.

¹⁹ I přišel do Efezu a nechal jich tu; sám pak všed do školy, hádal se s Židy.

²⁰ A když ho prosili, aby tu déle pobyl u nich, nepovolil.

²¹ Ale požehnav jich, řekl: Musím já jistotně svátek ten, kterýž nastává, v Jeruzalémě slaviti, ale navrátím se k vám zase, bude-li vůle Boží. I bral se z Efezu.

²² A přišed do Cesaree, vstoupil do Jeruzaléma, a pozdraviv církve, odtud šel do Antiochie.

¹ Potom Pavel odešel z Athén a přišel do Korintu.

² A tam nalezl jednoho Žida jménem Akvilu, rodem z Pontu, který nedávno přišel se svou manželkou Priscillou z Itálie (protože Klaudius nařídil, aby všichni Židé odešli z Říma), a přidal se k nim.

³ A protože byl stejného řemesla, bydlel a pracoval u nich, neboť jejich řemeslem bylo dělat stany.

⁴ Každou sobotu však promlouval v synagoze a přesvědčoval Židy i Řeky.

⁵ A když Síla a Timoteus přišli z Makedonie, Pavel byl puzen v duchu a dosvědčoval Židům, že Ježíš je Kristus.

⁶ Když mu však odporovali a rouhali se, vytřásl svůj plášť a řekl jim: “Vaše krev na vaši hlavu, já jsem od ní čistý! Od této chvíle půjdu k pohanům.”

⁷ A když odtud odešel, vstoupil do domu jistého muže jménem Justus, Božího ctitele, jehož dům sousedil se synagogou.

⁸ Také Kristus, představený synagogy, uvěřil Pánu s celým svým domem a mnozí z Korintských, kteří naslouchali, uvěřili a dali se pokřtít.

⁹ Pán tedy řekl v noci Pavlovi skrze vidění: “Neboj se, ale mluv a nemlč;

¹⁰ protože já jsem s tebou a nikdo se tě nedotkne, aby ti ublížil; neboť mám mnoho lidu v tomto městě.”

¹¹ A tak tu zůstal půl druhého roku a vyučoval mezi nimi Boží slovo.

¹² Když však byl Gallio místodržitelem Acháje, povstali Židé jednomyslně proti Pavlovi a přivedli ho před soudnou stolici

¹³ se slovy: “Tento muž navádí lidi, aby ctili Boha v rozporu se Zákonem!”

¹⁴ A když měl Pavel otevřít ústa, řekl Gallio Židům: “Židé, kdyby se stala nějaká nepravost nebo bídný zločin, měl bych důvod vás vyslechnout.

¹⁵ Ale když jsou to otázky o slovech a jménech a o vašem Zákoně, postarejte se o to sami, protože já tyto věci soudit nechci!”

¹⁶ A odehnal je od soudné stolice.

¹⁷ Všichni Řekové se tedy chopili Rostena, představeného synagogy, a bili ho před soudnou stolicí, ale Gallio na to vůbec nedbal.

¹⁸ Pavel tam však zůstal ještě mnoho dní. Když se potom rozloučil s bratry, odplul do Sýrie a s ním Priscilla i Akvila. V Kenchrejích si dal ostříhat hlavu, protože složil slib,

¹⁹ a když dorazil do Efezu, nechal je tam; sám však vešel do synagogy a rozmlouval se Židy.

²⁰ A když ho prosili, aby u nich zůstal déle, nesvolil,

²¹ ale rozloučil se s nimi a řekl: “Já musím nutně strávit tento nadcházející svátek v Jeruzalémě, ale bude-li Bůh chtít, znovu se k vám vrátím.” Tehdy odplul z Efezu.

²² A když dorazil do Cesareje, vystoupil, pozdravil církev a odešel do Antiochie.