Skutky apoštolské 18:1-22

¹Potom Pavel odešel z Athén a přišel do Korintu.

²A tam nalezl jednoho Žida jménem Akvilu, rodem z Pontu, který nedávno přišel se svou manželkou Priscillou z Itálie (protože Klaudius nařídil, aby všichni Židé odešli z Říma), a přidal se k nim.

³A protože byl stejného řemesla, bydlel a pracoval u nich, neboť jejich řemeslem bylo dělat stany.

⁴Každou sobotu však promlouval v synagoze a přesvědčoval Židy i Řeky.

⁵A když Síla a Timoteus přišli z Makedonie, Pavel byl puzen v duchu a dosvědčoval Židům, že Ježíš je Kristus.

⁶Když mu však odporovali a rouhali se, vytřásl svůj plášť a řekl jim: “Vaše krev na vaši hlavu, já jsem od ní čistý! Od této chvíle půjdu k pohanům.”

⁷A když odtud odešel, vstoupil do domu jistého muže jménem Justus, Božího ctitele, jehož dům sousedil se synagogou.

⁸Také Kristus, představený synagogy, uvěřil Pánu s celým svým domem a mnozí z Korintských, kteří naslouchali, uvěřili a dali se pokřtít.

⁹Pán tedy řekl v noci Pavlovi skrze vidění: “Neboj se, ale mluv a nemlč;

¹⁰protože já jsem s tebou a nikdo se tě nedotkne, aby ti ublížil; neboť mám mnoho lidu v tomto městě.”

¹¹A tak tu zůstal půl druhého roku a vyučoval mezi nimi Boží slovo.

¹²Když však byl Gallio místodržitelem Acháje, povstali Židé jednomyslně proti Pavlovi a přivedli ho před soudnou stolici

¹³se slovy: “Tento muž navádí lidi, aby ctili Boha v rozporu se Zákonem!”

¹⁴A když měl Pavel otevřít ústa, řekl Gallio Židům: “Židé, kdyby se stala nějaká nepravost nebo bídný zločin, měl bych důvod vás vyslechnout.

¹⁵Ale když jsou to otázky o slovech a jménech a o vašem Zákoně, postarejte se o to sami, protože já tyto věci soudit nechci!”

¹⁶A odehnal je od soudné stolice.

¹⁷Všichni Řekové se tedy chopili Rostena, představeného synagogy, a bili ho před soudnou stolicí, ale Gallio na to vůbec nedbal.

¹⁸Pavel tam však zůstal ještě mnoho dní. Když se potom rozloučil s bratry, odplul do Sýrie a s ním Priscilla i Akvila. V Kenchrejích si dal ostříhat hlavu, protože složil slib,

¹⁹a když dorazil do Efezu, nechal je tam; sám však vešel do synagogy a rozmlouval se Židy.

²⁰A když ho prosili, aby u nich zůstal déle, nesvolil,

²¹ale rozloučil se s nimi a řekl: “Já musím nutně strávit tento nadcházející svátek v Jeruzalémě, ale bude-li Bůh chtít, znovu se k vám vrátím.” Tehdy odplul z Efezu.

²²A když dorazil do Cesareje, vystoupil, pozdravil církev a odešel do Antiochie.