Text copied!
CopyCompare
El Nuevo Testamento en otomí de San Felipe Santiago, Edo. de México - SAN LUCAS

SAN LUCAS 6

Help us?
Click on verse(s) to share them!
1Ca hnar pa nsabado, car Jesús bi tjoh pʉ ja jua̱ttɛy, má hñohui cʉ hñøjø cʉ mí tɛni. Nucʉ, má tʉjqui cʉ ña̱ttɛy, má ta̱jmi co quí dyɛjʉ, cja̱ má tzajʉ hña̱tjo cʉ ttɛy.
2Már bbʉh pʉ hne̱je̱ cʉ dda fariseo, cja̱ bbʉ mí cca̱htijʉ te má øti quí amigo car Jesús cʉ mí tɛnijʉ, bi ma̱ guegue‑cʉ: ―¿Dyoca̱ guí øtijʉ ca jin gui tjɛgui da ttøti nʉr pa nsabado, como rá nttzu̱jpi nʉr pa ya?―
3Bi da̱h car Jesús, bbʉ, bi xijmʉ: ―¿Te rá nguehca̱ guí tzobiguije? ¿Cja jí̱ xquí cca̱htijʉ cʉ Escritura, pʉ jabʉ i cuati car bbede, te bi dyøti car David ca hnar vez bbʉ már tu̱ntju̱, co ni cʉ hñøjø cʉ már hñohui?
4Guegue bi ñʉti pʉ jár ngu̱ ca Ocja̱, bi gʉjqui cʉ tju̱jme̱ rá nttzu̱jpi cʉ xquí jña̱htibi ca Ocja̱, cja̱ bi zi. Guejtjo bi un cʉ hñøjø cʉ már hñohui, cja̱ nucʉ bi zi hne̱je̱. Jin gui tjɛgui to da zi cʉ tju̱jme̱‑cʉ, jøntsjɛ cʉ möcja̱.
5Nugö, dí xihquijʉ, guejcö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy, eso dí pɛhtzi derecho gu mandado, ter bɛh ca̱ da ttøti nʉr pa nʉ rá nttzu̱jpi.―
6Ca pé hnar nsabado, car Jesús bi ñʉti jar ni̱cja̱, cja̱ bi u̱jti cʉ cja̱hni cár palabra ca Ocja̱. Guejtjo már bbʉh pʉ hnar hñøjø xquí dyoti cár jogui dyɛ.
7Cʉ maestro cʉ mí u̱jti car ley, co ni cʉ fariseo, mí jantitjojʉ car Jesús, mí tøhmitjojʉ, cja di dyøtje car döhtji car pa‑cá̱, como már nttzu̱jpi. Mí jonijʉ te di jiøxjʉ car Jesús ca drá nttzo.
8Car Jesús ya, bi ba̱di te már be̱nijʉ. Bi nzoh car hñøjø ca xquí dyoti ca hnár dyɛ, bi xifi: ―Bböy, bú e̱cua jabʉ da cca̱jtiqui yʉ cja̱hni.― Bi bböh car hñøjø, bbʉ́, cja̱ bi ma gá nguati car Jesús.
9Diguebbʉ ya, car Jesús bi dyön cʉ hñøjø cʉ már cca̱htijʉ: ―Dí önquijʉ ya, ¿cja gu föxjʉ yʉ cja̱hni na̱r pa na̱ rá nttzu̱jpi cja huá gu øhtibijʉ ca rá nttzo? ¿Cja gu föxjʉ hnar döhtji pa jin da du̱, cja huá gu jɛguijʉ da du̱?―
10Nubbʉ́, car Jesús bi cca̱hti göhtjo cʉ már bbʉh pʉ, guegue‑cʉ mí ne te di jiøxjʉ. Bi døhmi te drí da̱h‑cʉ́, pe u̱jtjo. Diguebbʉ bi xih car hñøjø, bi hñi̱mbi: ―Tʉngui ya quer dyɛ.― Car hñøjø bi tʉngui cár dyɛ bbʉ́, cja̱ bi hna jojtjo.
11Cʉ fariseo ya, co ni cʉ maestro, bi ndo ʉjʉ car Jesús, hasta ngu̱ di nlocojʉ. Bi ña̱tsjɛjʉ ja di ncjajʉ pa drí möhtijʉ car Jesús.
12Gue cʉ pá cʉ́, car Jesús bi bøx pʉ jar ttøø pa di nzoh ca Ocja̱. Bi jaxti ʉr xu̱y, mí mahti Ocja̱.
13Bbʉ mí nxu̱di ya bbʉ́, bi nzoh cʉ hñøjø cʉ mí tɛni cja̱ bi juajni doce pa di yojmi guegue. Bi un‑cʉ́ cár cargo gá apóstole pa drí hñojʉ, drí tʉngui cár palabra ca Ocja̱.
14Bi hñi̱x car Simón, ca mí tsjifi múr Pedro. Cja̱ bi hñi̱x cár cjua̱da̱, gue car Andrés. Guejtjo bi hñi̱x car Jacobo co car Juan, car Felipe, co ni car Bartolomé.
15Guejti car Mateo, car Tomás, co car Jacobo (múr ttʉ car Alfeo‑cá̱) co car Simón ca mí tsjifi ʉr cananista. Bi hñi̱tzi göhtjo‑cʉ́.
16Bi hñi̱x car Judas, cár cjua̱da̱ car Jacobo. Guejti car Judas Iscariote, ca bi dö car Jesús, bi hñi̱tzi hne̱je̱. Mí doce quí möxte cʉ bi hñi̱x car Jesús pa di yojmi guegue cja̱ di mötzi di tʉnguibi cár palabra ca Ocja̱.
17Bú ca̱jmʉ jar ttøø, gá nzøjmʉ pʉ jar bbatja. Nupʉ, bi ndo guati cja̱hni rá ngu̱, mír dɛnijʉ pa di dyødejʉ cár palabra ca Ocja̱. Xcuí hñe̱jmʉ car estado Judea, co car jñi̱ni pʉ Jerusalén, co pʉ jar jöy pʉ jár nttza̱ni car ndo mar, pʉ jabʉ mír hmʉh cʉ jñi̱ni Tiro co pʉ Sidón. Bú e̱jmʉ pa di dyødejʉ ca mí ma̱n car Jesús, cja̱ mbá tzimpijʉ döhtji pa di dyøtje guegue. Cja̱ bi zö göhtjo cʉ döhtji.
18Guejti cʉ cja̱hni cʉ xquí zʉ ttzonda̱ji̱, car Jesús bi jojqui ntero‑cʉ́.

19Göhtjo cʉ cja̱hni, mí ne di guatijʉ car Jesús pa di dönijʉ, como mí ndo pɛhtzi ʉ́r ttzɛdi guegue‑ca̱. Bbʉ mí tjöndijʉ jøntsjɛ quí da̱jtu̱ car Jesús, mí joh cʉ döhtji, göhtjo ca te mí tzöjʉ.
20Car Jesús bi nzoh cʉ hñøjø cʉ mí tɛni, bi xijmʉ: ―Rá ndo zö guir hmʉpjʉ, nuquɛjʉ jin te guí pɛhtzijʉ, porque ca Ocja̱ xí nzohquijʉ pa grí hmʉpjʉ pʉ jabʉ i mandado guegue.
21Guejtjo, masque guí tu̱ntju̱jʉ hua jar jöy, rá zö guir hmʉpjʉ, porque ba e̱h car pa bbʉ xta ttahquijʉ te gui tzijʉ hasta gui niña̱jʉ rá zö. Nuquiguɛjʉ, como ngu̱ guir nzonijʉ yʉ pa ya, dí xihquijʉ, rá zö gri hmʉpjʉ, porque xta zøh car pa bbʉ xquí tjedejʉ.
22Guejtjo como ngu̱ ga ʉquijʉ yʉ cja̱hni por rá nguejquigö, rí ntzöhui gui mpöjmʉ. Masque da fonquiquijʉ yʉ cja̱hni, yʉ pa ya, masque da zanquijʉ, masque da zo ʉ́r cji̱jnijʉ bbʉ xta dyøh quir tju̱ju̱jʉ, por rá nguehca guír tɛnguigöjʉ, rí ntzöhui gui mpöjmʉ.
23Gui ndo mpöjmʉ, hasta gui ntsjöjquijʉ hne̱, porque pʉ jar ji̱tzi da ttahquijʉ ca drá tzi zö. Guejti cʉ cja̱hni cʉ mí bbʉ ya má yabbʉ, mí ncjajʉ pʉ, mí ʉn quí jmandadero ca Ocja̱ cʉ mí xijmʉ cár tzi palabra‑ca̱.
24Nu yʉ rico yʉ rí ma ʉ́r mʉyjʉ yʉ i pɛhtzi hua jar jöy, da ndo du̱mʉyjʉ, como ya jin te pé da ttun‑yʉ pʉ jar ji̱tzi.
25Tzi probe yʉ cja̱hni yʉ i ndo ñu̱nijʉ yʉ pa ya, porque xta zøh car pa da ndo du̱ntju̱‑yʉ. Tzi probe hne̱je̱ yʉ cja̱hni yʉ i mpöjmʉ por rá nguehca̱ rí nu̱jʉ cosa rá zö hua jar mundo. Tzi probe‑yʉ, como ya xpa e̱h car pa bbʉ xta nzonijʉ.
26Da ndo sufri hne̱je̱ yʉ cja̱hni yʉ jin gui ttzangua jar jöy, göhtjo cʉ pé ddaa i tzøjmʉ cja̱ i xijmʉ ca rá zö. I jñɛjmʉ cʉ jiöjte profeta cʉ mí bbʉ ya má yabbʉ. Guegue‑cʉ mí ndo tti̱htzibi cja̱ mí ndo jne hne̱je̱.
27Nuquɛjʉ, ncja ngu̱ guir tɛnijʉ yʉ palabra yʉ dí xihquijʉ, gui ma̱dijʉ quir contrajʉ, cja̱ gui dyøhtibijʉ ca rá zö cʉ to i ʉquijʉ.
28Gui dyöjpijʉ ca Ocja̱ da möx cʉ to i tzanquijʉ. Gui nzojmʉ pa da bendeci cʉ to i øjtiquijʉ ca rá nttzo.
29Nu ca to da cuajtiqui hnar mpɛhti jer jmi, gui jiɛgui pé drí cuajtiqui hnar mpɛhti ca pé hner jmi. Ca to da ga̱nqui quer manga, jiɛgui da ga̱nqui quer pajni hne̱je̱.
30Car cja̱hni ca te da dyöhqui, gui u̱ni. Bbʉ to da jña̱zqui tema cosa dir mɛjtiguɛ, ya jin gui ma gui dyöjpi‑ca̱.
31Gui dyøhtibi ca rá zö quer hñohui. Dyøhtibi ncja ngu̱ gri ne di ttøjtiquiguɛ.
32Bbʉ guí nejʉ jøntsjɛ cʉ cja̱hni cʉ i nequijʉ, jin gui tzö ca guí øtijʉ, bbʉ. Hasta yʉ cja̱hni yʉ jin gui e̱me̱ ca Ocja̱, i nejʉ cʉ to i ne gueguejʉ.
33Guejtjo bbʉ guí fötzi jøntsjɛ cʉ cja̱hni cʉ xí möxqui, jin gui tzö‑ca̱. Ncjahmʉ guí cohtzibitjo car favor ca xí dyøjtiqui‑cʉ. Guejti cʉ cja̱hni cʉ i ndu̱jpite, i cohtzi cʉ favor cʉ i ttøhtibijʉ, hne̱je̱.
34Guejti car cosa ca te guí pɛhtzi, gui jmi̱pi car cja̱hni ca di nesta, masque jin te di ja̱ pa te pé da jmi̱hqui. Bbʉ gui jmi̱pi quir cosa jøntsjɛ cʉ cja̱hni cʉ te pé da jmi̱hqui, jin gui tzö ca guí øte, bbʉ. Hasta yʉ cja̱hni yʉ i ndu̱jpite, i jmi̱pi yí mi̱nga̱‑cja̱hnihui quí cosa, como i ne pé da jmi̱pi ca te da nesta, pé hnar pá.
35Nuquɛjʉ, dí xihquijʉ, gui ma̱dijʉ quir contrajʉ, cja̱ gui dyøhtibijʉ ca rá zö. Gui jmi̱pijʉ ca i öhquijʉ, masque jin te pé da jmi̱hquijʉ gueguejʉ. Bbʉ gui dyøtijʉ ncjapʉ, nubbʉ, xquí jñɛjmʉ quer Tzi Tajʉ ca bí bbʉ ji̱tzi, cja̱ guegue‑ca̱ da ddahquijʉ ca drá tzi zö. Guegue‑ca̱ i jui̱jquite cja̱ i föx yʉ cja̱hni, masque nuyʉ, jin gui öjpijʉ cja̱ma̱di, como rá nttzo quí mʉyjʉ.
36Nuquɛjʉ, i nesta gui jui̱jquijʉ yʉ cja̱hni, hne̱je̱, ncja ngu̱ quer Tzi Tajʉ i jui̱jquite.

37Nuquɛjʉ, bbʉ jin gui nejʉ da ttzopiquijʉ, dyo guí tzohmijʉ quir mi̱nga̱‑cja̱hnijʉ. Dyo guí ma̱nguɛ i ndu̱jpite quer hñohui bbʉ jin guí ne da tsjihqui guí ndu̱jpiteguɛ hne̱je̱. Gui perdonabi quer hñohui pa da mperdonaqui ca guí tu̱guɛ, hne̱je̱.
38Bbʉ to te gui u̱nijʉ, da cja Ocja̱ pa pé da ttahquijʉ ca gui nestajʉ. Da ñu̱htzi rá zö car ttɛni, da dʉhti, da jua̱ti, hasta da mfonti. Ncjapʉ da ttahquijʉ. Ncja ngu̱ gri u̱nijʉ, da ncjapʉ drí ttahquijʉ hne̱je̱.―
39Car Jesús bi nzoh quí amigo cʉ mí tɛnijʉ. Bi xijmʉ nʉr ejemplo‑nʉ, bi hñi̱mbijʉ: ―Hnar godö ya, co pe hnar godö, ¿cja da jogui da u̱jti jabʉ da hño? Ji̱na̱. Pe ntoja göhtjo yojmi da tzohui jar hñu̱tje.
40Hnar éscula, cja i nxöjtjo ca i ma̱n cár maestro. Como i nxöjtjo, jin gui jogui da da̱pi cár maestro. Sólo bbʉ xta cjuajti rá zö quí estudio, nubbʉ, xta ba̱di rá zö, ncja ngu̱ cár maestro, bbʉ.
41¿Dyoca̱ guí tzohmi quer hñohui bbʉ guí cca̱hti, xtrú dyøti ca rá nttzo? ¿Dyoca̱ jin gui cca̱htitsjɛ quer falta gú dyøte? Guí jñɛjmi hnar cja̱hni i ne da möx cár hñohui da jña̱hmi hnar tzi ngʉnza xí tzo jár dö. Pe guegue, i o hnar za rá ndo nojo jár dö.
42¿Cja da jogui gui xih quer hñohui: “Tøhmi, xtá ja̱hmi ca i o nir dö,” siendo, jin guí pa̱di, i o quer döguɛ hnar za rá nojo? ¿Toca̱ guí ne gui jiöti ya, bbʉ? Bbɛto gui jña̱hmi car za ca i o quer döguɛ, cja̱ diguebbʉ ya, cja da jogui gui jña̱hmpi ca te i o jár dö quer hñohui.
43Bbʉ rá zö hnar za, i tu̱ cár fruta rá zö hne̱je̱. Cja̱ bbʉ jin gui tzö car za, jin gui tzö cár fruta i tu̱, bbʉ.
44Según car fruta, i fa̱di tema clase car za. Jin gui tu̱ higo yʉ tzi paxi gá hmini. Jin gui tu̱ uva hnar za gá hmini.
45Hnar jogui cja̱hni i mbe̱ngui jogui mfe̱ni, eso i ma̱n ca rá zö hne̱je̱. Hnar cja̱hni rá nttzo i mbe̱ngui nttzomfe̱ni, eso, i ma̱ngui palabra jin gui tzö hne̱je̱. Ca te xí mbe̱ni mbo ʉ́r mʉy hnar cja̱hni, guehcá̱ da ma̱.
46¿Dyoca̱ guí nzojquigö ir jmu̱guijʉ, bbʉ jin guí ne gui dyøtijʉ ca dí xihquijʉ?
47Xtá xihquijʉ ja i ncja car cja̱hni ca i øh ca dí ma̱, cja̱ i øte.
48Guegue‑ca̱ i jñɛjmi hnar hñøjø ca bi xotzi rá zö cár ngu̱. Bbɛto bi göti car cimiento já me̱do. Bi xi̱hmi car jöy, már je̱ bi dyøti car cimiento, hasta bbʉ mí döti car do rá me̱. Cja̱ diguebbʉ ya, bi xox cár ngu̱ pʉ xøtze jar cimiento‑ca̱. Masque bú ndo e̱ deje cja̱ co nzøjtje, bi dɛjni car ngu̱, pe jí̱ mí tzö di dyenti, porque xquí tsjotzi pʉ xøtze car me̱do.
49Nu car cja̱hni ca i øh ca dí ma̱, pe jin gui øte, i jñɛjmi car hñøjø ca bi xox cár ngu̱ jar bbomu̱tjo, mí u̱jtjo car cimiento. Bú e̱h cʉ nzøjtje, bi dɛjni, cja̱ ncjatica̱ bi dyenti. Bi tjegue rá zö car ngu̱‑ca̱.― Ncjanʉ gá xih quí möxte car Jesús.