Lukáš 9:33-54 in Czech

³³ I stalo se, když oni odešli od něho, řekl Petr k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám zde býti. Protož udělejme tuto tři stánky, tobě jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevěda, co mluví.

³⁴ A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak učedlníci, když oni vcházeli do oblaku.

³⁵ I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest Syn můj milý, jeho poslouchejte.

³⁶ A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili žádnému v těch dnech ničehož z těch věcí, kteréž jsou viděli.

³⁷ Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý.

³⁸ A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, nebť jediného toho mám.

³⁹ A aj, duch jej napadá, a on ihned křičí, a sliní se, a ďábel lomcuje jím slinícím se, a nesnadně odchází od něho, sápaje jím.

⁴⁰ I prosil jsem učedlníků tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli.

⁴¹ I odpověděv Ježíš, řekl: Ó pokolení nevěrné a převrácené, dokudž budu u vás a dokud vás snášeti budu? Přiveď sem syna svého.

⁴² A v tom, když on přicházel, porazil jej ďábel a lomcoval jím. I přimluvil duchu nečistému Ježíš, a uzdravil mládence, a navrátil jej otci jeho.

⁴³ I divili se náramně všickni velikomocnosti Božské. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým:

⁴⁴ Složte vy v uších vašich řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské.

⁴⁵ Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A báli se ho otázati o tom slovu.

⁴⁶ I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl větší.

⁴⁷ Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podle sebe,

⁴⁸ A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.

⁴⁹ I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, protože nechodí s námi.

⁵⁰ I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest.

⁵¹ I stalo se, když se doplnili dnové vzetí jeho vzhůru, a on se byl již na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma,

⁵² Že poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do městečka Samaritánského, aby jemu zjednali hospodu.

⁵³ I nepřijali ho, protože obličej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma.

⁵⁴ A viděvše to učedlníci jeho, Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe a spálil je, jako i Eliáš učinil?

³³ A když se od něho vzdalovali, stalo se, že Petr řekl Ježíši: “Mistře, to je dobře, že jsme zde. Udělejme tedy tři stánky - jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi!” Ale nevěděl, co říká.

³⁴ A zatímco to říkal, objevil se oblak a zastínil je. A když vcházeli do toho oblaku, dostali strach.

³⁵ Z toho oblaku pak vyšel hlas, který řekl: “Toto je můj milovaný Syn. Toho poslouchejte.”

³⁶ A když ten hlas zazněl, zůstal tam jenom Ježíš. A oni mlčeli a v těch dnech nikomu neoznámili nic z toho, co viděli.

³⁷ Když pak druhý den sestoupili z hory, stalo se, že se s ním setkal veliký zástup.

³⁸ A hle, jeden muž ze zástupu zvolal: “Mistře, prosím tě, pohlédni na mého syna. Vždyť je to můj jediný!

³⁹ A hle, napadá ho duch a náhle křičí. Zmítá jím, takže sliní, a když ho trápí, těžko od něj odchází.

⁴⁰ Poprosil jsem tedy tvé učedníky, aby toho ducha vyhnali, ale nemohli!”

⁴¹ Ježíš však odpověděl: “nevěřící a zvrácené pokolení, jak dlouho budu s vámi a budu vás snášet? Přiveď svého syna sem.”

⁴² A jak přicházel, ten démon ho porazil a začal jím zmítat. Ježíš tomu nečistému duchu pohrozil, uzdravil chlapce a vrátil ho jeho otci.

⁴³ Všichni tedy žasli nad Boží velkolepostí. Když se ale všichni divili všemu, co Ježíš udělal, řekl svým učedníkům:

⁴⁴ “Vy uložte tato slova do svých uší, neboť Syn člověka bude vydán do lidských rukou.”

⁴⁵ Oni však to slovo nechápali a bylo před nimi skryto, aby mu neporozuměli. A báli se ho na to slovo zeptat.

⁴⁶ Tehdy mezi nimi vyvstala otázka, kdo z nich je největší.

⁴⁷ Když ale Ježíš viděl myšlení jejich srdce, vzal dítě, postavil je vedle sebe

⁴⁸ a řekl jim: “Kdokoli by přijal toto dítě v mém jménu, přijímá mne, a kdokoli by přijal mne, přijímá Toho, který mě poslal. Neboť kdo je mezi vámi všemi nejmenší, ten bude veliký.”

⁴⁹ Jan tedy odpověděl: “Mistře, viděli jsme někoho, jak ve tvém jménu vymítá démony, a bránili jsme mu, protože nechodí s námi.”

⁵⁰ Ale Ježíš mu řekl: “Nebraňte mu. Vždyť kdo není proti nám, je s námi.”

⁵¹ Když se pak naplňovaly dny, aby byl vzat vzhůru, stalo se, že upřel svou tvář k cestě do Jeruzaléma.

⁵² Poslal tedy před sebou posly a ti šli a vstoupili do samařské vesnice, aby pro něj vše připravili.

⁵³ Ale tam ho nepřijali, protože jeho tvář byla obrácena k cestě do Jeruzaléma.

⁵⁴ Když to tedy viděli jeho učedníci Jakub a Jan, řekli: “Pane, chceš, ať řekneme ohni, aby sestoupil z nebe a pohltil je, jako to udělal i Eliáš?”